Dva a půl měsíce po předčasných volbách ho podpořilo 55 poslanců devadesátičlenného Státního shromáždění, proti hlasovalo 31 zúčastněných zákonodárců, informovala agentura STA.
Parlamentní volby se v zemi konaly 3. června a vyhrála je Slovinská demokratická strana (SDS), která sázela na protiimigrační témata. Její šéf a bývalý premiér Janez Janša však nedokázal vytvořit dostatečně silnou koalici kvůli odporu většiny stran, které se do zákonodárného sboru dostaly.
Naproti tomu Kandidátka Marjana Šarece (LMŠ), která ve volbách skončila druhá, se s dalšími čtyřmi stranami dohodla na sice menšinové vládní koalici, ale podpořené spoluprací s další parlamentní stranou.
Pětičlenná koalice LMŠ, Sociální demokracie (SD), Strany moderního středu (expremiéra Mira Cerara), Strany AB (expremiérky Alenky Bratušekové) a Demokratické strany důchodců Slovinska (DeSUS) má celkem 43 poslanců. Může ale díky dohodě o spolupráci počítat i s hlasy devíti zákonodárců strany Levice.
Zajištění jižní hranice je prioritou
Především spolehlivost podpory radikální Levicí je však velkou otázkou. Šarec na úvod pátečního zasedání parlamentu přednesl dvacetiminutový představovací projev, v němž například mimo jiné zdůraznil, že je pevným stoupencem členství v Severoatlantické alianci. Levice ale požaduje vystoupení z NATO a také zrušení bariér postavených na hranici s Chorvatskem k zastavení migrantů. Ty chce čtyřicetiletý Šarec zachovat.
„Zajištění naší jižní hranice, která je rovněž hranicí schengenského prostoru (volného pohybu), zůstává prioritou. Konečně počet ilegálních přechodů hranice klesl,“ zdůraznil Šarec.
Za svou další zahraničněpolitickou prioritu nový premiér označil snahu, aby „Slovinsko zůstalo ve skupině států pevného jádra“ Evropské unie. Ta se podle něj nyní nachází na rozcestí a je nutné brzy najít řešení, „jinak to s EU nebude vypadat příliš dobře“.
Za hlavní vnitropolitický úkol Šarec označil zlepšení špatného stavu zdravotnického systému země, o což se politici a vlády po dvě desetiletí doposud marně snažili.
Pokud jde o ekonomiku, vyslovil se pro to, aby se proti sobě přestaly stavět veřejný a soukromý sektor. „Veřejný a soukromý sektor nejsou nepřátelé, musejí spolupracovat, i když se to mnohým může zdát nemyslitelné,“ poznamenal se zjevnou narážkou do řad Levice.
Kromě toho se Šarec chce zabývat penzijní reformou. Upozornil také, že Slovinsko jako země zaměřená na export by se již měla začít připravovat na ochlazení globální ekonomiky.
Herec a imitátor
Čtyřicetiletý Šarec je ve Slovinsku osobností dobře známou z televizních obrazovek. Začínal jako komik a politický satirik. V roce 2001 vystudoval hereckou školu a poté se začal objevovat ve Slovinské národní televizi. Imitoval slavné lidi, například bývalého prezidenta Janeze Drnovšeka, Karla Erjavece, Usámu bin Ládina, Fidela Castra, Janeze Janšu a další. Pracoval i jako novinář a redaktor.
Před čtyřmi lety ale pověsil hereckou a komediální kariéru na hřebík a začal se věnovat politice. Kandidoval na post starosty Kamniku, zvolili ho a stal se tak vzácným případem ve Slovinsku, kdy člověk z médií úspěšně přešel „na druhou stranu,“ tedy do politiky.
V květnu 2017 Šarec oznámil kandidaturu na prezidenta a navzdory posměchu médií kvůli své herecké minulosti trval na tom, že to myslí vážně. Překvapil a nečekaně postoupil do druhého kola s tehdejším šéfem státu Borutem Pahorem, jehož vítězství se čekalo hned v prvním kole. V kole druhém, které se konalo v listopadu, pak Pahor přece jen vyhrál.
