Tady?! To už by džihádisté museli být snad i v Antarktidě, napadne člověka, když zjistí, že muslimští radikálové pravidelně útočí i v Mosambiku na jihu Afriky. Ale opravdu tam jsou a vedou si dobře, tedy ze svého úhlu pohledu. Jen za červen pozabíjeli jednadvacet lidí.
Jeden měsíc, pět útoků, pět přepadených vesnic. Postřílení venkované, hlavy uťaté mačetami, zapálené domy a vybitý dobytek, který je tady věcí smrti a přežití.
Mosambik je tak daleko od Blízkého východu, kde jsou džihádisté domovem, že jejich přítomnost v této zemi vypadá skoro neuvěřitelně. Do severní Nigérie, kde působí věřící zabijáci z Boko Haram, je to pět tisíc kilometrů, což je skoro jako z Londýna do New Yorku.
Ze Somálska, kde jsou džihádisté z organizace Šabáb, je to do Maputa vzdušnou čarou blíž. Asi jako z Prahy do Madridu a zpátky, dohromady 3 400 kilometrů. Zřejmě proto se mosambickým džihádistům říká taky Šabáb, přestože oficiálně se jmenují Ansar al-sunna.
Nedávají si malé cíle: chtějí změnit Mosambik na islámský stát a samozřejmě zavést šaríu. Je záhada, proč se objevili až tady. Ani experti tomu moc nerozumí. Za to, že jsou, by tamní džihádisté víc než Alláhovi měli děkovat pašeráckým kmotrům... A ropě, která pořád neteče.
Rozhněvaní mladí muži
Na severu Mosambiku není nic, jen bída. Mosambik je jednou z nejchudších zemí světa a sever je jeho chudobinec.
Před lety tady objevili malou naftařskou bonanzu, po čemž tam kdekdo začal snít o bohatství, které začne už ráno. Nezačalo a jen tak nezačne. První ropa a plyn mají téct za pět let, první peníze za deset. To místní mladíky naštvalo.
Za to, že musejí pořád čekat, vinili stát, ale nečekaně taky duchovní v mešitách, a rozhodli se, že si to s oběma vyřídí. To udělali tak, že vpochodovávali do mešit v botách a s dýkami, aby ukázali, jak pohrdají „degenerovaným islámem“. Hrozili, že zabijí každého, kdo bude chodit do „pozápadněných“ škol a nemocnic.
Klasika: co začalo jako náboženská sekta, rychle zmutovalo v jakési džihádistické partyzány. Jen neměli pořádné partyzánské zbraně. A v tu chvíli do věci vstoupili šéfové pašeráckých skupin. Potřebovali mladý, bojovný kanonenfutr.
Z Mosambiku se pašuje slonovina, kvalitní dřevo a heroin. A taky rubíny a safíry, těch má tato země údajně nejvíc na světě. Kmotři rozdali naštvaným mladým mužům zbraně, k tomu je slušně platili, a měli oddanou ochranku.
Byla motivovaná, ale neschopná. Tak ji poslali na sever na výcvik. Zločince nemůžou cvičit nějaké firmy nebo armáda, tak se domluvili s džihádisty na odlehlých místech v Keni a Somálsku. K lekcím ze střelby, trhavin a práce s nožem patřily také hodiny skalního islámu, tudíž se mladí bojovní muži vraceli domů jako vycvičení džihádisté. Přivezli si s sebou taky radikální duchovní.
Náborový leták pro džihád
Na severu Mosambiku žije asi polovina muslimů. Nedá se říct, že by džihádisty byli zrovna nadšení. Ale taky se nedá říct, že by byli nadšení, jak po nich mosambická policie a armáda jdou – a co přitom dělají jim samotným.
Radikálové vědí, že musí obrátit vesničany proti státu. Recept opsali od Boko Haram. Napadají vesnice, konvoje, policejní stanice a zabíjejí dobytek, aby vyprovokovali drsný protiútok.
Nejlepším trikem je zdiskreditovat celé vsi tím, že jejich obyvatele přinutí, aby se o ně nějakou dobu starali. Vládní jednotky udeří těžkou rukou, semelou vinné i nevinné, takže proti nim pokaždé přibudou další, kteří se chtějí pomstít. Loni na podzim vláda nechala bombardovat celé vesnice, zavírala mešity a sedm jich nechala zbourat.
Těsně před Silvestrem zaútočili mosambičtí parašutisté a námořní pěchota v kombinovaném útoku z moře a vzduchu na vesnici Mitumbate. Byla podezřelá, že podporuje džihádisty, kteří si tam udělali hnízdo. A tak byla ves „zničena, aby mohla být zachráněna“, jak se říkávalo ve Vietnamu. Bilance: padesát mrtvých civilistů, mezi nimi spousta žen a dětí.
A taky více lidí, kteří mají důvod nenávidět.
Říká se, že džihádisté se už dávno udělali pro sebe a na ilegální těžbě dřeva, těžbě drahokamů a pašování vydělávají miliony, jimiž financují provoz a výzbroj. Trochu jako Islámský stát v malém.
Ale zřejmě jsou to jen povídačky, protože mladíci útočí hlavně mačetami, střelných zbraní moc nemají. Nicméně to ukazuje, co se o nich vypráví. Kolují zkazky o tom, jak si žijí na vysoké noze, jaká mají auta, ženy a motorové čluny. To je mnohem lepší náborový leták než exaltované citáty z Koránu.
Na nedostatek lidí si tady džihád asi nějakou dobu stěžovat nebude.
Snímek vysvětlující původ Islámského státu (7/2017):
