Při zkoumání nákladu čtyřiačtyřiceti ropných tankerů, které pluly do západní Afriky, zaznamenala nizozemská environmentální policie obsah manganu a benzenu v palivech „ve velkém měřítku“.
Obě látky jsou vysoce karcinogenní, stejně jako další nalezené chemikálie, jejichž směsi se ve velké části světa nesmějí přidávat do paliv. Inspekce ve zprávě také poznamenala, že pohonné hmoty mířící do Afriky obsahují „tři sta krát více síry, než dovolují evropské normy“.
Na skandál, který se týkal sirnaté nafty, před dvěma lety upozornila švýcarská nevládní organizace Public Eye. Někteří zástupci ropných velikánů tehdejší nařčení označili za „propagandu“ neziskovek a vášnivých ekologických aktivistů.
Sirnatá nafta přispívá ke smrti tisíců Afričanů, tvrdí studie Public Eye |
Tentokrát však oficiální zpráva pochází od nizozemské Inspekce životního prostředí a dopravy. Ta ve svém pondělním prohlášení informovala, že „pohonné směsi dovážené do západní Afriky jsou namixované do takové míry, jak je jen možné“.
„Dovážení toxických paliv do Afriky není nic jiného, než ekologický a zdravotnický skandál,“ reagoval podle listu Le Monde norský diplomat Erik Solheim, který stojí v čele Programu OSN pro životní prostředí (UNEP). „Představa, že si některé části světa nezaslouží stejnou zdravotní ochranu jako jiné, je šokující.“
Příměsi se do paliv přidávají v přístavech nebo na moři
Podle deníku Le Monde asi padesát procent ropných produktů, které do Afriky míří, vyplouvá z přístavů v Amsterdamu a Rotterdamu či z belgických Antverp. Toxické směsi se do paliv údajně přidávají v těchto terminálech dotovaných rafineriemi.
Někdy se však obchodní operace uskuteční až na moři, nedaleko od znečištěného afrického pobřeží. Metropole jako Lagos a Dakar například podle organizace Public Eye zaznamenávají vyšší míry znečištění ovzduší pevnými částicemi z výfuků vozidel, než nejšpinavější města Asie.
Vyšetřovací zpráva ukazuje na desítku velikánů ropného průmyslu, jako jsou například švýcarské firmy Vitol a Gunvor či anglo-švýcarské Glencore a Trafigura.
Problém představují volné předpisy afrických zemí, které nebezpečné příměsi v palivech přímo nezakazují. Africké limity jsou často několikanásobně nižší, než ty evropské. V takových zemích se dá ušetřit na kvalitě dovezeného zboží, což je pro firmy významným lákadlem.
Změny v afrických předpisech by na sebe však neměly nechat dlouho čekat. Ghana přijala doporučení UNEPu ohledně omezení obsahu síry v palivech minulý rok. Ostatní země regionu sice také slíbily, že předpisy na obsah síry v palivech výrazně zpřísní, své závazky však nedodržely. Kvalitnější nafta a benzín totiž znamená i vyšší ceny, což by se nelíbilo spotřebitelům.
„První obrat k čistšímu benzínu by měl stát 11,7 milionů dolarů měsíčně. Omezení síry v naftě bude stát asi 2,8 milionů dolarů,“ sdělil deníku Le Monde Anibor Kragha z nigerijské Národní ropné společnosti.
