Když naši pradědové a prabáby zakládali 28. října 1918 Československo, pronikl do naší části Rakouska-Uherska chladný vzduch.
V pražském Klementinu bylo zataženo a beze srážek. Průměrná denní teplota se zde pohybovala kolem 6 °C, ve zbytku nové republiky bylo v průměru jen kolem 4 °C. V Praze se přesto podařilo naměřit až 8 °C a jinde bylo maximum dokonce 11 až 14 stupňů. Minimální teploty klesaly na 3 až 0 °C.
Mapa tlakového pole nad Evropu 28. října 1918.
Příjemnější počasí panovalo na konci září 1938, když se dojednala mnichovská dohoda (o temné události nedávné české historie čtěte například v článku Buď jsem byl komplic, nebo blbec, litoval Daladier po letech Mnichova).
Když se s ponižujícím diktátem poslední zářijový den seznamovala tehdejší úřednická vláda generála Jana Syrového, bylo oblačno až zataženo a místy padal déšť.
Den byl ovšem poměrně teplý, v průměru kolem 15 °C a maxima se dostala na 19 až 22 °C, uvedl pro iDNES.cz Český hydrometeorologický ústav.
Necelé tři roky po konci druhé světové války v Praze 25. února 1948 vrcholil komunistický převrat. Den byl mrazivý s teplotami v průměru okolo -9 °C. Maximum bylo mezi -1 až 2 °C, naopak minimální denní teploty klesaly na -20 až -24 °C.
Když předseda vlády Klement Gottwald pronášel známou větu „Právě se vracím z Hradu od prezidenta republiky“, bylo na většině území zataženo až oblačno, jen místy bylo polojasno.
Když v noci z 20. na 21. srpna 1968 vjížděla vojska Varšavské smlouvy do Československa, pohybovaly se teploty mezi třemi stupni až nulou. Přes den na šokované Čechy a Slováky čekaly teploty mezi 22 až 25 °C. Zatímco na Moravě bylo jasno až polojasno, v Čechách se před příchodem sovětských vojáků obloha zatáhla.
Sametová, ale velmi chladná
Během 17. listopadu 1989 se obrazně i fakticky vyjasnilo. „Při zahájení studentské manifestace na Albertově se teplota pohybovala kolem dvou stupňů. V době násilného rozehnání demonstrace se teploty pohybovaly většinou mezi minus jedním a minus třemi stupni,“ popsal meteorolog Pavel Borovička v České televizi v roce 2014.
Pamětníci si jistě vybavují neúprosnou zimu – průměrná teplota činila -3 °C, minimální klesla až na -9 °C. Listopad 1989 byl podle Borovičky sedmý nejchladnější od roku 1961.
O pět dní později – 22. listopadu – dorazila chumelenice. Den na to už v Praze ležela souvislá pokrývka sněhu o tloušťce od dvou do devíti centimetrů. Sníh na Břevnově a v Ruzyni vydržel až do 27. listopadu, euforie z nabyté svobody mnohem déle.
