Webový portál nově využívá i dronů a loni zachránil 553 zvířat. „Proti zhruba šedesáti tisícům usmrcených zvířat v celé republice je to však stále málo. Při kosení hynou nejen srnčata, ale i zajíci, žáby, ještěrky, užovky, slepýši a bohužel v Beskydech i silně ohrožení chřástalové. Zničí se spousta ptačích hnízd či zabije mnoho ptačích mláďat,“ uvedl Daniel Křenek z odboru životního prostředí českotěšínské radnice.
Web zaměřený na ochranu zvěře při senosečích |
Zjistit přesné počty usmrcených jedinců je obtížné, ale místní průzkumy ukazují, že například jen na tříhektarové louce po seči zůstalo osm zraněných či mrtvých slepýšů, jedno srnče, čtyři ropuchy obecné, pět ještěrek obecných a jedno zničené hnízdo chřástala polního.
„Na tisíc hektarů luk připadá až padesát zabitých srn. Vzhledem k tomu, že se kosí tisíce hektarů, jdou ztráty všech živočichů do desetitisíců jedinců,“ řekl Křenek.
Nebezpečná technika
Poprvé se seče v době rozmnožování a kladení mláďat, přičemž mnoho živočichů k tomu využívá právě louku. „Dnešní výkonná zemědělská technika s širokým záběrem a rychlým pojezdem zvládne za krátkou dobu obrovské plochy,“ řekl Křenek. Jak to na louce po sečení dopadlo, lze poznat snadno. Objevují se na ní káňata, krkavci a jiní dravci, kteří se živí mršinami.
V dobách, kdy neexistovaly výkonné žací stroje ani rozsáhlé lány luk či polí a lidé sklízeli své drobnější pozemky kosou, měli šanci živočichové přežít.
„Před kosou mohla zvířata utéct, před traktorem nikoliv. Intenzivní zemědělské hospodaření je jednou z hlavních příčin, proč kdysi zcela běžné druhy živočichů už zmizely nebo rychle mizí. Typickým příkladem je právě chřástal polní. Jeho stavy v podhůří Beskyd mezi Frenštátem pod Radhoštěm a Jablunkovem klesly za posledních 15 let více než o polovinu. Stále vzácnější je i křepelka polní a koroptve z této oblasti vymizely úplně,“ vysvětlil Křenek.
Stačí posunout dobu sečení
Mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková sdělila, že webový portál senosec.czu.cz, který se snaží informovat zemědělce a myslivce o možnostech snižování ztrát na zvěři, už funguje tři roky.
Praxe by měla být taková, že zemědělec před sečí oznámí místnímu mysliveckému spolku termín, kdy se pustí do sečení, a myslivci ve spolupráci s dobrovolníky udělají potřebná opatření.
Instalují plašiče, které zvěř odradí, nebo před vjetím techniky louku projdou a pokusí se zvěř vyhnat či přenést. Pomáhají i dobrovolníci. Stát se jím může každý, kdo se zaregistruje na uvedeném portálu. Pak stačí oslovit myslivecký spolek a domluvit se s ním na spolupráci.
Sekat od okrajů do středu? To ne
Do mobilní aplikace Senoseč se zaregistrovaly už tisíce uživatelů včetně 439 zemědělských podniků. Díky dronům se vyneslo na 250 hektarech sečené vojtěšky 6 mláďat srnčí zvěře a dalších minimálně 20 dospělých zvířat se podařilo vyplašit.
Křenek doporučil, že dále je možné část sečí posunout alespoň na konec června. V té době jsou už mláďata většiny živočichů odrostlá a mají větší šanci uniknout.
„Louku kosit od středu k okrajům nebo z jednoho okraje na druhý a zvěř tak vytlačovat do okolních porostů. Dnes je běžná praxe kosit louku od okrajů do středu, což je nejhorší technika seče s největšími ztrátami. Žací lišta by měla být nastavená co nejvýše. Už při výšce nad deset centimetrů může přežít spousta hnízd a malých mláďat,“ vzkázal Křenek.
