„Znamená strategická autonomie schopnost zasáhnout kdekoliv? Rozhodla jsem se zadat výrobu páté nukleární jaderné útočné ponorky Barracuda. Tato nová generace ponorek zlepší schopnosti a nasazení speciálních sil,“ oznámila francouzská ministryně obrany Florence Parlyová.
Francie podle takzvané Bílé knihy obrany plánuje mít ve výzbroji v letech 2019 až 2025 celkem šest takových moderních ponorek s nukleárním pohonem pojmenovaných Suffren, Duguay-Trouin, Tourville, Dupetit-Thouars, Duquesne a De Grasse.
V námořnictvu mají nahradit stejný počet už dosluhujících podmořských plavidel třídy Rubis, zařazovaných do služby v letech 1983 až 1993. Se čtveřicí podmořských plavidel třídy Triomphant vyzbrojených balistickými střelami si chce francouzské námořnictvo udržovat desítku ponorek.
Rámcovou smlouvu na stavbu nových ponorek Barracuda podepsala francouzská agentura pro zadávání obranných zakázek (DGA) už v prosinci 2006. První ponorku nové třídy pojmenovanou Suffren měly loděnice DCNS (nově Naval Group) dodat už na sklonku loňského roku. Projekt však nabírá zpoždění a nejhorší předpovědi hovoří až o roce 2020.
Odhalení znesnadní technologie „Stealth“
Zatím tak Paříž nemá ani jedno nové plavidlo a pokulhává za spojenci jako jsou Británie nebo USA, které dávno provozují vlastní ponorky velmi podobných tříd Astute a Virginia.
Nová takřka stometrová plavidla mají být schopná plnit široké spektrum úkolů od ničení lodí, ponorek a pozemních cílů, přes průzkum, až po speciální operace.
Konstrukce využívá technologie „Stealth“ snižující jejich hlučnost, magnetickou stopu a znesnadňující jejich zachycení sonary. Jádrem pohonného systému bude tlakovodní reaktor K15. Výměna paliva bude nutná každých deset let. Ponorka nebude mít lodní šroub, nýbrž vodní trysku.
Díky vysokému stupni automatizovaných systémů má posádku tvořit pouze 60 námořníků. V plavidle také bude zázemí až po 12 příslušníků speciálních sil. Výzbroj mají tvořit těžká torpéda F21, protilodní střely SM.39 Exocet s dosahem 50 kilometrů, či střely proti pozemním cílům MdCN s dosahem až 1 000 kilometrů. Ty Paříž poprvé použila v dubnu při úderu na cíle v Sýrii.
