Hlavní důvody jsou dva: nízká porodnost a stěhování. Pryč z města odcházejí lidé nejčastěji za prací nebo za lepším bydlením.
„Za lepším bydlením míří hlavně rodiny s malými dětmi, ročně se jich z města vystěhuje 100 až 120. Většina vyhledává klidnější vesnické prostředí, ideálně dům v přírodě v jiných okresech Moravskoslezského kraje, často v dobré dojezdové vzdálenosti od Ostravy,“ říká realitní makléřka Vlasta Čupová.
Vychází ze zkušeností i z nové analýzy migrace Ostravanů, kterou zpracovala společnost Lexxus Norton pro J&T Banku.
Ostravany láká podhůří Beskyd
„Často se mluví o odchodu mladých lidí do hlavního města nebo do ciziny, ale analýza ukázala, že do Prahy míří jen 10,4 procenta Ostravanů a za hranice ještě méně. Naopak 66,5 procenta odchozích zůstává v kraji. Nejčastěji vyhledávají podhůří Beskyd na Frýdecko-Místecku, třeba Ostravici, Frýdlant nad Ostravicí nebo Čeladnou. Druhým nejčastějším cílem Ostravanů je Opavsko,“ říká projektová manažerka banky Alexandra Byrtusová.
Podle Čupové láká Ostravany ke stěhování za město příroda, nízká nezaměstnanost i klid. „Opouštějí město kvůli dětem. Chtějí pro ně lepší životní prostředí, větší bezpečnost a méně stresu,“ argumentuje.
„Odliv obyvatel je pro Ostravu špatnou zprávou. I když je tento fakt částečně pochopitelný, neboť reaguje na změnu ekonomické struktury a útlum některých tradičních oborů, je potřeba jej zastavit,“ říká zastupitel Ostravy za ODS Martin Štěpánek. Podle něj musí politici vytvořit podmínky pro vznik dobrých pracovních míst. Ale nejen to.
„Potřebujeme lokality pro zajímavé bydlení, doplnit městskou infrastrukturu, dbát na čistotu a estetiku veřejného prostoru a občany více zapojit do řešení problémů.“
Problémem je i životní prostředí
I zastupitel za KSČM Josef Babka spojuje úbytek Ostravanů se změnou charakteru výroby.
„Je pochopitelné, že zatímco při rozvoji průmyslu po roce 1945 Ostrava rostla, tak při současném útlumu se počet obyvatel snižuje. A to i z důvodu návratu části lidí do svých regionů po odchodu do penze, což lze vysledovat u pracovníků OKD i Vítkovic, kteří do podniků přišli v 60. letech,“ říká Babka.
A dodává, že atraktivita každého města se odvíjí od nabídky práce, bydlení, kulturního a sportovního vyžití, možnosti vzdělání i životního prostředí.
Stejně to vidí i ostravský poslanec za Piráty Lukáš Černohorský. Odliv lidí spojuje s velkými změnami, kterými krajské město prochází. „Lidé sem přišli kvůli pracovním místům v těžkém průmyslu. Teď ale úzké zaměření regionu a útlum dolů i hutí přináší obavy o budoucnost,“ říká.
Důvodů však zmiňuje víc. „Fakt, že tady musíme většinu roku dýchat vzduch, který překračuje zákonem stanovené limity, v mladých lidech vzbuzuje touhu založit si rodinu tam, kde děti tolik netrpí astmatem, chronickými záněty dýchacích cest a poruchami imunity. Ocelové srdce republiky sice dříve bilo jako o závod, ale prosperita se nedostavila. Jedním z dalších důvodů odlivu lidí jsou také nízké mzdy.“
Ostrava potřebuje novou vizi
Podle něj se musí Ostrava změnit.
„Největším úkolem pro další období bude najít novou vizi města, které bude moderní, kde stojí za to žít. Ukázalo se, že investiční pobídky jsou mnohdy slepá ulička. Montovny nejsou recept na prosperitu ani vysokou kvalitu života v regionu. Podpora by se měla přesměrovat do sektoru malého a středního podnikání. Raději 20 menších českých firem než jeden velký investor, jehož zisky putují za hranice našeho města i státu,“ míní Černohorský.
Ostravský senátor za ODS Zdeněk Nytra ale nevidí situaci tak dramaticky. „Pokud se lidé stěhují v rámci kraje, tak mi to vadí méně, než když odcházejí jinam,“ netají.
Podle něj je dobře, když mladí vystudují školu nebo získají zkušenosti někde jinde, ale politici by měli udělat vše pro to, aby se pak rádi vrátili zpět. „K tomu potřebujeme hlavně kvalitní pracovní místa. Až pak je to bydlení, životní prostředí, služby a bezpečnost,“ říká Nytra.
I on míní, že Ostrava potřebuje novou vizi rozvoje, na níž by se měli po volbách dohodnout zastupitelé napříč politickým spektrem.
Primátor města Tomáš Macura odliv obyvatel nedémonizuje. „Lidé přišli do Ostravy z určitých důvodů, ty zčásti pominuly a my se teď vracíme do přirozeného stavu,“ míní.
„Ve strategickém plánu máme jako jeden z indikátorů úspěchu naší strategie, že do roku 2030 bychom chtěli trend zastavit. Řešíme, jak vytvořit dobré podmínky k životu. Když bude mít Ostrava ve finále třeba jen 250 tisíc lidí, ale spokojených, vadit mi to nebude,“ dodal.
