„Bouřkové systémy jsou většinou tvořeny vícero buňkami – celami. Životnost jedné buňky je zhruba 20 až 40 minut, staré buňky umírají a nahrazují je nové. Některé multicely (vícebuněčné bouře, pozn. red.) tak mohou trvat celé hodiny. Supercely mohou taktéž trvat celé hodiny, ale tvoří je jedna dlouhodobě žijící buňka, často s výraznou intenzitou,“ popisuje meteorolog David Rýva, který se zabývá výzkumem bouří.
„Předpona super vznikla v minulosti právě kvůli charakteristickým vlastnostem jako dlouhá doba existence takové bouře, ale souvisí i s možnou intenzitou projevů. Nemá to co dělat s rozměry takové bouře,“ doplnil.
Supercely se v Česku objevují už dlouho, ale první se podařilo skutečně potvrdit díky moderním radarových technologiím teprve v roce 2001. Od roku 2007 se na jejich určování významně podílejí i amatérští pozorovatelé, kteří na tom spolupracují s Českým hydrometeorologickým ústavem.
„Každý rok se objeví několik dnů s výskytem supercel. V posledních letech jejich počet zdánlivě narůstá a například 16. července 2016 jsme zaznamenali až 16 supercel najednou,“ popsal Rýva na přednášce pro Českou meteorologickou společnost. Rekordním dnem byl 7. červenec 2017, kdy se potvrdil výskyt 17 supercel v Česku a blízkém okolí. Nejvýraznější byly na východě Čech.
Potvrzeno 225 supercel od začátku tisíciletí
Úspěšnost meteorologů v odhalování supercel v posledních letech roste. „Před třemi lety se upgradovaly radary i software na zpracování dat. Můžeme je lépe analyzovat a mají výrazně lepší rozlišení. Řadu případů před rokem 2015 bude nutné znovu prověřit s využitím modernějšího softwaru, který zobrazí detailnější vnitřní strukturu bouřkových buněk,“ uvedl Rýva.
Prozatím se podařilo prokázat, že se v letech 2001 až 2017 nad Českem prohnalo 225 supercel.
Supercelární konvektivní bouřeKonvektivní bouře lze dělit na několik druhů. Základní dělení je podle buněčné struktury – jednobuněčná bouře je unicela, vícebuněčná bouře je multicela. Supercela je výjimečná tím, že ji tvoří jedna dominantní, výjimečně dlouho žijící buňka (v řádu hodin), ve které je přítomna tzv. mezocyklona - výrazná rotace s vertikální osou a průměrem několik kilometrů. Konvekce v meteorologii označuje výstupné a sestupné pohyby vzduchu v atmosféře. |
Supercely mohou přispět ke vzniku tornáda, protože jejich část rotuje kolem své vlastní osy v oblasti vzestupného proudu. „Tornáda mohou vzniknout i na jiných druzích bouří, než jsou supercely, ale bývají pak obvykle slabší,“ dodal meteorolog. Bouře provázejí také četné blesky, silné nárazy větru, přívalové deště a kroupy o velikosti někdy i nad pět centimetrů.
Rozsáhlejší intenzivní bouřkové systémy mohou způsobit další nebezpečný jev známý jako derecho (čti derečo), což jsou rozsáhlé větrné bouře, které zasahují pás území o délce alespoň 400 kilometrů.
„V podstatě je to silná húlava (náhlé zvýšení rychlosti větru provázející bouřkovou oblačnost, pozn. red.) s nárazy alespoň 90 km/h o velkém rozsahu, jež často zasáhne území několika států. Obvykle bývá spojená s dlouhotrvajícím, rozsáhlejším a rychle postupujícím konvektivním systémem,“ vysvětlil Rýva.
V Česku derecha napáchaly výrazné škody loni v noci z 10. a 11. srpna (více v článku Po derechu zůstala jen měsíční krajina). Celkově se meteorologům podařilo potvrdit šest větrných jevů a pracují na potvrzení sedmého.
Původně jich přitom bylo jen pět (více v článku Střední Evropou prošla ničivá derecha), ale šesté se vyskytlo ještě v druhé polovině měsíce, kdy v závěru své cesty přes Švýcarsko a jih Německa zasáhlo v noci z 18. na 19. srpna i jih Česka.
Oprava: V článku jsme upravili definici supercelární bouře.
