Události roku 1997 se označují jako postmoderní převrat, protože při nich nepadl ani jediný výstřel, nebyl rozpuštěn parlament, ani nenásledovala vojenská vláda. Vedení armády tehdy donutilo k rezignaci islamistického premiéra Neçmettina Erbakana, jehož vystřídala nová, neislámská vláda jmenovaná tehdejším prezidentem Süleymanem Demirelem.
Ještě před svržením Erbakana donutilo vedení armády premiéra podepsat několik dekretů, například jeden z nich zakazoval státním zaměstnankyním nosit šátek, podle dalšího se uzavřely náboženské školy.
Nynější soud začal v roce 2013 původně proti 103 obviněným. Čtyři z nich během procesu zemřeli, deset bylo už dříve obvinění zproštěno. Mezi nyní odsouzenými figuruje i bývalý náčelník generálního štábu ozbrojených sil Ismail Hakkim Karadayi a jeho zástupce Cevik Bir.
Turecká armáda bývá považována za garanta sekulárního státu a dalších principů, na nichž Tureckou republiku roku 1923 postavil Mustafa Kemal Atatürk. Armáda od té doby svrhla tři vlády v letech 1960, 1971 a 1980.
O puč se část armády neúspěšně pokusila i v noci z 15. na 16. července 2016, kdy při těchto událostech zemřelo na 270 lidí. Vláda puč potlačila a odpovědnost za něj přičetla hnutí Fethullaha Gülena, který žije v USA a jehož příznivce režim jako opozici dlouhodobě pronásleduje. Gülen obvinění z pokusu o puč odmítá.
