Místo Ježíšova křtu je na palestinském Západním břehu Jordánu a po jeruzalémském Chrámu Božího hrobu a palestinském Betlémě je třetím nejposvátnějším místem křesťanství. K Jordánu ročně přijíždí půl milionu poutníků. Mnozí v bílém ošacení se sami noří do vody na znamení své víry.
Na místě o rozloze asi jednoho kilometru čtverečního stojí osm kostelů. Stavět se začaly už ve 4. století, do roku 1930 zde postavili své kostely kromě jiného vyznavači syrské, koptské, katolické i řecké ortodoxní církve.
Roku 1967 Izrael ve válce Západní břeh Jordánu obsadil a duchovní z místa odešli. Izraelci pak do kostelů i na pozemky v jejich okolí rozmístili miny, další výbušniny pak přidali Palestinci. Podle izraelských představitelů je na místě 3 tisíce výbušnin a kromě nich ještě nevybuchlá munice z bojů.
Zabezpečen byl pouze úzký průchod při návštěvě papeže Jana Pavla II. v roce 2000. Ten teď používají také poutníci, avšak návštěvy se musejí koordinovat s izraelskou armádou. Oficiálně bylo místo poutníkům zpřístupněno až roku 2011, kdy Izrael zabezpečil příjezdovou silnici k údolí Jordánu. Dnes ji používají denně autobusy přivážející stovky lidí.
Mina velká jako camembert
Na odminování se podařilo získat 1,15 milionu dolarů (24 milionů Kč). Poskytl je Izrael a soukromí dárci. Celé místo má být do roka přístupné poutníkům, duchovenstvu a turistům.
S odstraňováním min se začalo na pozemku patřícímu etiopskému ritu. Stojí na něm několik budov, na vrcholku jedné z nich je zrezavělý kříž. Obrněné zařízení vyzvedává půdu a prohazuje ji sítem. Pátrá se po minách o velikosti sýru camembert. Kolem se pozvolna vrší kopce zeminy s jasným označením toho, zda jsou už prověřeny, nebo stále nebezpečné.
Ti, kdo projekt připravovali, museli projít historické záznamy, vyslechnout bývalé vojáky a prohlédnout staré mapy. Zjistili, že ty nejsilnější, protitankové miny, byly rozmístěny na západ od příjezdové silnice, nášlapné miny a nástražné výbušniny jsou na pozemcích patřících ke kostelům. Odborníci ale vědí, že tato předběžná lokalizace není přesná, a také to, že s minami mohla pohnout půdní eroze. Miny se hledají s pomocí dronů, psů, detektorů kovů i těžké techniky. „Musí se pracovat pomalu, bezpečně, bez rizika,“ řekl ředitel izraelského úřadu pro odstraňování min Marcel Aviv.
Čtyři roky se vyjednávalo s představiteli jednotlivých denominací, jež na místě mají svůj majetek. Další jednání se vedla s Izraelem, který má tuto oblast pod kontrolou, i s Palestinci, kteří počítají se státem na Západním břehu Jordánu. „Žádali jsme o to dlouho. Chceme, aby se ty miny, které zde rozmístil Izrael, odstranily, protože to je naše země,“ řekl jerišský guvernér Madžíd Fitjani.
