Ačkoli se sopka zatím posouvá velmi pomalu, vyžadují její pohyby podle týmu britských vědců důkladné sledování.
„Momentálně žádné nebezpečí nehrozí, ale je nutné měřit, zda se posuny Etny nezrychlují,“ uvedl vedoucí výzkumu John Murray pro BBC.
Vědci tak vůbec poprvé podrobně zkoumají posun stále aktivní sopky.
Studie týkající se vyhaslých sopek poukazují na riziko jejich úplného zhroucení, které následně vede k rozsáhlému sesuvu půdy.
Murray, který se výzkumem Etny zabývá již téměř 40 let, provedl se svým týmem laboratorní simulaci obdobného zhroucení vulkánu.
Dospěl k závěru, že klouzání sopky směrem k moři v příštích tisíci letech nejspíš nepředstavuje žádnou vážnější hrozbu.
Etna
Vědce více znepokojuje rušivý efekt, který má pohyb sopky na předpověď budoucích erupcí. K první zdokumentované erupci Etny došlo v roce 1500 před naším letopočtem a od té doby bylo zaznamenáno asi 200 dalších erupcí, přičemž v posledních letech sopečná aktivita Etny stále roste. V roce 2017 se při erupci dokonce zranilo několik turistů a reportérů.
Sopka se podle Murrayova týmu posouvá na jihovýchod směrem k pobřežnímu městečku Giarre.
Obyvatelé města se však dle vědců nemají čeho obávat. „Pokud se do deseti let rychlost pohybu sopky zdvojnásobí, bude to varovný signál,“ řekl Murray. „Bude-li se naopak sopka posouvat poloviční rychlostí, opravdu není důvod k obavám,“ dodal vědec.
