O úspěchu osmi čínských křesťanů informoval jako první týdeník Respekt. Čtvrteční Právo pak upřesnilo, že se jednalo o šest převážně mladých žen a dva muže.
Podle závěrů šetření vnitra se u nich prokázalo, že se jedná skutečně o křesťany, kteří byli v minulosti čínskou vládou pronásledováni a perzekuováni. U zbývajících se to ale nezjistilo.
„Těch sedmdesát negativních rozhodnutí bylo vydáno proto, že materiály předložené žadateli byly důkladně prověřovány v zemi původu a nebylo zjištěno, že tyto osoby jsou pronásledovány státními orgány ve své vlasti,“ zdůvodnil Právu rozhodnutí ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO).
V komunistické Číně jsou křesťané dlouhodobě pronásledováni. Situace se ještě zhoršila po nástupu Si Ťin-pchinga do funkce prezidenta. Ten vyhlásil boj proti „nepřátelům lidu“, což je označení režimu pro příslušníky této komunity. Ačkoli v Číně není katolická církev zakázána, věřící jsou často pronásledováni a šikanováni režimem, a to jak v práci, tak ve školách.
Ministerstvo vnitra sklidilo kvůli dlouhému času na rozmyšlenou kritiku. Spekulovalo se o tom, jestli za delším rozhodováním nestojí změna české politiky vůči Číně, kdy v říjnu 2016 čtyři nejvyšší ústavní činitelé podepsali pročínské prohlášení. V něm potvrzují, že Tibet je součástí Čínské lidové republiky a odsuzují setkání tehdejšího ministra kultury Daniel Hermana (KDU-ČSL) s tibetským vůdcem dalajlámou (více zde).
Nicméně resort údajně dlouho prověřoval, zda mezi žadateli o azyl nejsou příslušníci cizích tajných služeb nebo jiných zahraničních úřadů. Do zkoumání, zda nejde o agenty se prý zapojily i české tajné služby.
Rozhodnutí o neudělení azylu neznamená, že „neúspěšní“ čínští křesťané musí okamžitě opustit Česko. Mohou ještě rozhodnutí resortu vnitra napadnout u soudu správními žalobami. Do doby než o nich rozhodne soud, pak mohou v Česku zůstat.
