Podle soudu se státnímu zastupitelství podařilo prokázat, že Ausonius před šestadvaceti lety zavraždil ve Frankfurtu nad Mohanem 68letou Blanku Zmigrodovou, která pracovala jako šatnářka v restauraci. Švéd se údajně domníval, že mu žena z kabátu ukradla elektronický diář.
Případ vraždy staré více než čtvrt století německé státní zastupitelství znovu otevřelo před čtyřmi roky. S vydáním Ausonia do Německa švédské úřady souhlasily v roce 2016. Jeho obhájci po vynesení rozsudku uvedli, že hodlají podat odvolání. Pokud soud vyšší instance verdikt potvrdí, měl by se Ausonius vrátit do Švédska a odpykat si trest tam.
Ausonius je považován za jednoho z nejznámějších švédských zločinců. V roce 1994 dostal ve Švédsku doživotní trest za vraždu a několik pokusů o ni. Cílem jeho útoků tehdy byli přistěhovalci tmavé pleti. Skutečnost, že na ně střílel pomocí laserového zaměřovače, mu ve Švédsku vysloužilo přezdívku Lasermannen - laserový muž.
Na migranty střílel aniž by k nim měl nějaký osobní vztah. Finance si obstarával přepadáváním bank, z místa činu prchal na kole. Jeho činy údajně posloužily jako zdroj inspirace norskému pravicovému extremistovi Andersovi Behringovi Breivikovi, který zabil v roce 2011 77 lidí, či Švédovi Peterovi Mangsovi, který v letech 2009 a 2010 střílel na přistěhovalce v Malmö.
Ausonius podle německé kontrarozvědky inspiroval také pachatele takzvaných „dönerových vražd“, tedy členy extremistické buňky Národně-socialistického podzemí, která v letech 2000 až 2007 zavraždila devět přistěhovalců a mladou policistku.
Na svědomí mají i dva bombové útoky v tureckých čtvrtích Kolína nad Rýnem více než dvěma desítkami zraněných a minimálně 14 přepadení bank (psali jsme zde: Série dönerových vražd ukázala sílu pravicových extremistů v Německu).
