Hlavní problém je ten, že česká legislativa nezná pojem množírna a jen obecně popisuje, že zvířata v zájmových chovech nesmí být držena v podmínkách ohrožujících jejich život.
„Neexistuje omezení počtu psů, které může chovatel na území ČR chovat, a nejsou ani striktně dány podmínky, za jakých může chovat a prodávat psy. Vše se řídí posouzením podmínek chovu a stavu zvířat na místě v čase kontroly,“ řekl iDNES.cz mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Majer.
Situaci měla zlepšit novela veterinárního zákona, která od listopadu loňského roku uložila chovatelům psů povinně registrovat chovy s pěti a více fenami staršími 12 měsíců (více v článku Začal boj proti množírnám). Veterinární správě se do poloviny listopadu skutečně přihlásilo na 470 nových chovatelů. Později přibyli i další, ale přesto se řada z nich povinnosti vyhýbá a zákon dokonce obchází, jak upozornila Nadace na ochranu zvířat.
„Stačí, když zvířata početně přerozdělí mezi své známé (bílé koně) a vlastnictví sjednají tak, aby každé z osob připadly maximálně čtyři feny. Nemluvě o tom, že feny a jejich chov mohou rozdělit do několika „domácností“ tak, aby se vyhnuli oznamovací povinnosti,“ vysvětluje ředitelka nadace Eva Marlene Hodek. Upozornila i na jiný způsob obcházení zákona - feny malých plemen mohou mít štěňata i před dosažením jednoho roku života. „Fena porodí a pošle se dál, chovatel si z toho vrhu nechá fenku, a tak se to točí stále dokola,“ doplnila Hodek.
Počet množíren je obtížné odhadnout, mohou jich být desítky i více. Výmluvná jsou ale čísla - podle údajů z roku 2016 se jen do Itálie vyvezlo ročně na 30 tisíc štěňat z Česka a Slovenska. Podle organizace Animal Eye se pak každý den objeví na internetu v celé Evropě inzeráty na 270 tisíc psů a 68 tisíc koček. Velká část z nich má být z českých množíren (více o tématu v článku Množírny roztáčejí milionový byznys).
Množírny v domech kontrola neodhalí
Veterinární správa pravidelně kontroluje registrované chovy a na základě podnětů prověřuje ty podezřelé. Veterináři ale nesmí vniknout do obydlí, jehož nedotknutelnost je ukotvená v Listině základních práva a svobod. Bez povolení soudu to nemohou udělat ani policisté. Těm dává zákon možnost vniknout pouze „do jiného prostoru nebo na pozemek“, pokud mají podezření, že se na místě nachází týrané zvíře.
Ze stejných důvodů trval zásah proti chovatelce z Kamenice nad Lipou dlouhá léta. Podle starosty Ivana Pfaura si její sousedé stěžovali na velký zápach nejméně od roku 2002. Podněty řešil odbor výstavby a životního prostředí nebo přestupková, pořádková komise a také veterinární správa, policie nebo Českomoravská kynologická unie. Majitelka sice dostávala pokuty od 500 do 14 000 korun, ale úřady nikdy nepřišly na nedostatky v chovu psů.
Posun nastal až v roce 2017, kdy majitelka veterinářům ukázala 13 psů, u nichž byl poznat špatný zdravotní stav. Na základě toho soud vystavil povolení k prohlídce domu a zapojení policie do akce. Uvnitř se nakonec nacházelo na 212 psů v klecích i mimo ně (více v článku Malé klece plné výkalů. V domě hrůzy živořili psi).
„Domovní prohlídka je opatření, které musí nařídit soud a musí k němu být opravdu pádné argumenty. Ty jsme získali až v prosinci 2017 při kontrole a odebrání prvních šestí psů,“ doplnil mluvčí veterinářů Majer.
„V současné době probíhá prověřování ve věci podezření ze spáchání přečinu zanedbání péče o zvířata, kterého se mohla dopustit chovatelka z naší obce,“ řekl iDNES.cz starosta Pfaur.
Za trestný čin týrání zvířat hrozí trest až dva roky ve vězení a zákaz činnosti. Podobná sazba je také za zanedbání péče o zvíře z nedbalosti. Přísnější tresty hrozí za opakované potrestání nebo pokud majitel způsobí týraným zvířatům trvalé následky na zdraví nebo je usmrtí. Jeden rok až pět let ve vězení hrozí za týrání většího počtu zvířat.
Praxe ovšem podle ředitelky Hodek vypadá jinak: „Uvedené postihy jsou však v justiční praxi bohužel aplikovány jen výjimečně, a to zpravidla a pouze u zvláště otřesných případů prokazatelného a zejména opakovaného týrání zvířat.“
Situaci zlepší až povinné čipování. Čeká se na rok 2020
Podle ředitelky Hodek by situaci kolem množíren mohla zlepšit povinnost celoplošného a trvalého značení psů pomocí mikročipu spolu se zavedením centrální evidence psů a dalších zájmových zvířat. Do ní by museli chovatelé registrovat svá zvířata. Povinné čipování začne v Česku platit až od roku 2020. Jednotná evidence ovšem zavedená nebude.
Veterinární zákon by se podle ochránců zvířat měl znovu upravit, aby se oznamovací povinnost vztahovala už na dvě a více fen starších šest měsíců. Ochranáři by uvítali také rozšíření vyhlášky o stanovení podmínek při chovu psů a koček na všechny chovatele. V současnosti se týká pouze sdružení právnických nebo fyzických osob nebo podnikatelů zabývajících se chovem psů a koček.
Množírny může omezit osvěta
Důležitá je také osvěta mezi lidmi, aby přestali mít zájem o levná zvířata a aby si prověřovali chovatele. „Bohužel, kde je poptávka, je nabídka, a pokud budou zájemci za tato zvířata platit a činnost se množitelům vyplatí, vždy si najdou kličky, jak je provozovat a vydělávat,“ dodává Eliška Coufalová z Nadace na ochranu zvířat.
Nízká pořizovací cena zvířete může nakonec vyústit v nákladnou veterinární péči kvůli otřesným podmínkám, ve kterých žilo, nebo kvůli špatnému zdravotnímu stavu matky.
Problémem jsou i majitelé jedné nebo dvou fen, kteří chtějí štěňata. „Tato štěňata se pak mnohdy stávají základním chovatelským materiálem velkomnožíren, zejména, pokud jsou ‚čistokrevná‘ nebo vypadají jako některé atraktivní plemeno,“ uzavřela Coufalová.
„V průběhu října pak proběhl první ročník osvětového projektu pro děti v mateřských školkách, kdy naši inspektoři navštívili v rámci celé ČR více než 200 školek a hravou formou zde dětem povídali o zásadách správného a zodpovědného chování ke zvířatům,“ dodal mluvčí veterinární správy Majer.
