Frank Foley měl do prototypu filmového špiona daleko. Malý muž s velkými kulatými brýlemi na nose místo Jamese Bonda připomínal spíše obyčejného úředníka. Právě proto byl ideálním zaměstnancem britských tajných služeb. Jeho nasazení v předválečném Německu zůstávalo desetiletí skryto v archivech MI6, píše server The Independent.
Až dlouho po jeho smrti na veřejnost prosákly detaily jeho strhujícího životního příběhu. Foley nebyl jen britským špionem, před propuknutím 2. světové války z nacistického Německa zachránil také více než deset tisíc Židů. Nyní se dočkal vůbec prvního veřejného uznání od svého tehdejšího zaměstnavatele.
Šéf MI6 Alex Younger na setkání s rodinou Foleyho prohlásil: „Zatímco ostatní kritizovali nacistické zákony namířené proti Židům, Frank se rozhodl jednat. Postavil se zlu, věděl, co ho čeká, pokud by ho dopadli. Zachránil životy tisíce evropských Židů, kteří díky němu mohli prchnout ze spárů Hitlerových vrahů.“
Muslimové ukryli Židy před nacisty. Zachránění pomoc po 50 letech oplatili |
Cesta Foleyho k záchraně Židů je stejně zajímavá, jako samotný nezištný akt hrdinství. Foley se narodil v roce 1884 v britském hrabství Highbridge do rodiny drážního inženýra a zbožné matky. Ta ho ve čtrnácti letech poslala do jezuitského semináře ve Francii. Foley však u teologického učení příliš dlouho nezůstal a rozhodl se pro akademickou dráhu a studium filozofie.
Od víry k tajným službám
První světová válka ho zastihla v Hamburku, kde pokračoval ve studiích. Jako mladý statný muž měl vstoupit do armády. Místo vojenské služby se však poprvé projevila jeho vynalézavost. V převleku za armádního důstojníka se mu podařilo prchnout z Německa. Při kontrolách tvrdil, že jede na frontu. Mířil však do Británie.
Požádal zde o přijetí k tajným službám, náboráři ho však odmítli s tím, že všichni mladí muži by měli vstoupit do armády. Foley narukoval. V bitevní vřavě však dlouho nevydržel. Na Západní frontě utrpěl střelné poranění plic a byl převezen zpět do Británie. Po dlouhé rekonvalescenci se mu splnil sen a byl přijat k tajným službám.
Ve dvacátých letech minulého století ho převeleli do Německa. Jeho krytím byla práce v oddělení výdeje cestovních dokladů na britském konzulátu v Berlíně. Když se k moci v lednu 1933 dostal Adolf Hitler, Foley během pár dnů rozpoznal, že situace v Německu se rychle mění. Úřady začaly pronásledovat židovské obyvatelstvo.
Foley se rozhodl utlačovaným pomoct. Prvním krokem bylo obcházení pravidel při udělování víz do Palestiny, kterou v té době ovládala Velká Británie. Vízum podle pravidel stálo tisíc liber. Židé, kterým nacisté zmrazili účty a zabavovali majetek, však tolik peněz neměli. Foley od nich vybíral pouhých deset liber, zbytek měli doplatit až po příjezdu do Palestiny. Svého času se dozvěděl také o tajné operaci na propašování Židů do Británie. Podle pravidel o tom měl informovat nadřízené, Foley však mlčel.
Navzdory rozkazům z Británie
Ne všichni Britové však přijímání uprchlíků z Německa schvalovali. Konzervativní poslanec Edward Doran v roce 1933 v parlamentu prohlásil: „Jsme jako země připraveni uvítat zde nějaké vetřelce z ciziny, i když máme tři miliony nezaměstnaných?“. Britští velvyslanci dostali od ministerstva zahraničí pokyn, aby počet udělených víz dále nerostl. „Nedělejte nic, co by podporovalo další imigraci,“ stálo v pokynech.
Úplně jiný Göring: antinacista a zachránce Židů |
Foley na pokyny nehleděl, v případě prozrazení mu hrozilo mnohem větší nebezpečí. Kdyby ho nacisté odhalili, na diplomatickou imunitu by se zcela jistě nemohl spolehnout. Brit navzdory tomu dál vydával podezřele levná víza a některé Židy dokonce ukrýval ve svém berlínském bytě. V roce 1939 před jeho kanceláří běžně postávalo až 300 lidí, kteří kvůli vízu mnohdy přijeli až z Rakouska nebo Maďarska.
Velká část žadatelů o vízum se s Foleym nikdy osobně nepotkala. Jedním z nich byl i tehdy dvanáctiletý Werner Lachs. „Zničehonic mi ve schránce přistál dopis z britské kanceláře pro vydávání pasů,“ vzpomíná Lachs, který žije od války ve Velké Británii. Dlouhé roky si myslel, že pas získal jen kvůli nedopatření a chybě úředníků.
Záchrana z koncentračního tábora
Někteří Židé se však s Foleym setkali i tváří v tvář, mnohdy za neuvěřitelných okolností. Gunter Powitzer v roce 1939 skončil v koncentračním táboře Sachsenhausen. Jednoho dne se vrátil na ubikaci po celodenní práci. V budově však nikdo nebyl. Když konečně narazil na jednoho z vězňů, zjistil, že jeho kamarády Němci postříleli při testování kulometu.
Slepý „Schindler“ zachránil za války desítky Židů, skrýval je v podzemí |
O pár dní později ho čekalo další překvapení. Němci mu přinesli čisté oblečení a nařídili, aby se umyl a oholil. Dozorce ho odvedl do jedné z kanceláří. „Tam seděl malý nenápadný muž. Na očích měl brýle. Anglicky mi řekl – Jmenuji se Foley, jsem z britského velvyslanectví v Berlíně,“ prozradil po letech Powitzer. Foley začal pravidelně navštěvovat koncentrační tábory. Dozorcům se snažil namluvit, že někteří vězni získali ještě před zatčením vízům a měli by být propuštěni.
"A true British hero." Frank Foley helped to save the lives of thousands of Jews while working under cover for British SIS in Germany prior to WWII. Last night, his family gifted his medals to the UK Gov't in the hopes of inspiring future generations: https://t.co/6jK0OxjGzC https://t.co/kDJTs7xAqh
Týden před vypuknutím 2. světové války Foley podepsal poslední dokumenty, díky kterým mohlo ze země uprchnout asi 300 Židů. Pak naposled zavřel dveře své kanceláře a vrátil se do Velké Británie. Ve vlasti dál bojoval proti nacistům. Trénoval například dvojité agenty a přispěl také k jedné z největších dezinformačních kampaní v historii, kdy spojenecká vojska přesvědčila Hitlera, že invaze proběhne v Pas-de-Calais místo Normandie.
Dopisy přeživších
V roce 1949 odešel Foley do důchodu. Veřejného uznání se za svého života nedočkal. Těšit ho mohly jen stovky dopisů, které dostal od zachráněných lidí a jejich rodin. Jedním ze sousedů se mu stal shodou okolností muž jménem Ernst Ruppel, kterého Foley zachránil z německého tábora Buchenwald.
V posledních letech před smrtí se obával další velké světové války. Sám se označoval za pacifistu. Zemřel v 73 letech na infarkt. Pohřeb neznámého hrdiny proběhl v rodinném kruhu na hřbitově ve městě Stourbridge.
Zapomenuté hrdinství Filipín: před holokaustem zachránily přes tisíc Židů |
Až dlouho po smrti byl oceněn titulem Spravedlivý mezi národy památníku Jad Vašem v Jeruzalémě, píše server The Jerusalem Post. Od britských úřadů obdržel několik vyznamenání, veřejné uznání zásluh ze strany MI6 je však považováno za vůbec největší pochvalu.
Na hrdinské činy Foleho vzpomíná i Elisheva Lernauová. Foley ji před nacisty zachránil, když jí bylo 22 let. „Jeho jméno se mi zapsalo do srdce. Za svůj život vděčím muži, kterého jsem nikdy osobně nepotkala. Byl to člověk, který tváří v tvář nelidskosti dokázal projevit neuvěřitelnou odvahu a soucit,“ myslí si Lernauová.
