Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Překvapilo mne, jak je debata o užitečnosti židů ještě živá, říká historik

  17:55
Pryč s židovskými stereotypy, tak stručně by se dala vyjádřit základní myšlenka nové knihy Židé na Ostravsku od historika Daniela Baránka. Studii s podtitulem Dynamika a pluralita židovské společnosti 1832–1942 vydala na konci minulého roku ostravská židovská obec. Její pestrost svědčí o nebývalém rozkvětu společenské menšiny, ke které se odjakživa vztahovaly rozličné předsudky.

Historik Daniel Baránek, který je autorem nové publikace Židé na Ostravsku. | foto:  David Neff, MAFRA

Například v představě dobového spisovatele Františka Sokola-Tůmy se žid rovnal obrazu milionáře a vykořisťovatele, popřípadě jejich poskoka. Daniel Baránek, pocházející z Metylovic, se zdejšímu portrétu židovské komunity věnuje dlouhodobě a již dříve se zaměřil na Frýdecko. Publikace byla natolik úspěšná, že se jej rozhodla oslovit i ostravská obec.

Kdo všechno byla židovská komunita a co jste chtěl v knize zachytit?
Židovská komunita v Ostravě byla specifická, proto mě zaujala především její identita. Není to poprvé, co se v novodobých dějinách o ostravských židech píše, ale většinově jde o studie, které se věnují stereotypu „židovského podnikatele“. Nešlo mi o zachycení hospodářských aktivit, ale o nahlédnutí do náboženské obce, do židovských spolků, do jejich profesí a celkové identity. Pozoruhodná je zejména její proměna po rozpadu Rakousko-Uherska a přerod německé liberální židovské elity v zastánce židovské národní ideje.

Problematiku židovské komunity sledujete soustavně, již dříve jste se věnoval tematice židů na Frýdecku, v čem se nyní lišila práce na její ostravské části?
Především v rozsahu, ostravská židovská obec byla v době svého rozkvětu desetkrát větší než frýdecká.

Jak se to konkrétně projevovalo?
Kupříkladu v náboženské sféře. Ve Frýdku existovala jedna synagoga a jedna modlitebna se nacházela ve Frýdlantu nad Ostravicí, v Ostravě bylo synagog mnohem více. Nejprve jedna v Moravské Ostravě, od dvacátých let druhá pro ortodoxní židy, synagoga byla i ve Vítkovicích, v Přívoze a pak existovaly modlitebny v Hrušově, v Mariánských Horách, v Zábřehu.

Co se týká náročnosti získání pramenů, měl jste z čeho čerpat?
V tomto směru to nebylo lehké, protože při zpracování ostravské tematiky byla dostupnost pramenů složitější. Ve Frýdku se dokumenty židovské obce dochovaly, sice ne v úplnosti, ale zachráněna byla židovská kronika, kdežto v Ostravě úplně chyběly.

Jak je to možné?
V Moravské Ostravě totiž vyhořela správní budova v roce 1939 společně se synagogou. Ve Frýdku synagogu nacisté také zničili, ale správní budovu nechali být, stojí dodneška. Musel jsem se s touto ztrátou nějak vyrovnat a použít prameny úředního charakteru.

Proč jste vymezil téma židů na Ostravsku datací 1832 až 1942?
V roce 1832 vznikl v Polské Ostravě (dnes Slezská Ostrava – poznámka redakce) první židovský modlitební spolek na Slezskoostravském hradu. Druhým mezníkem je deportace židů z Ostravy.

Ve kterém období byla židovská komunita v Ostravě v největším rozkvětu?
V meziválečném období. Důležitá byla postava předsedy židovské obce, což byl Alois Hilf, právník, který dokázal mít bystrý úsudek, co se týče požadavků doby. Dokázal v židovské obci koordinovat protichůdné proudy, hledat východiska mezi jejich různými zájmy. Od vzniku Československa dokázal židovskou obec modernizovat, sepsal nové stanovy, které se staly vzorové pro všechny židovské obce v českých zemích, takže židovská obec na Ostravsku byla tahounem pro zbytek republiky.

Jak vypadalo dobové soužití mezi židovskými a nežidovskými občany?
Rád bych se vyhnul posuzování, zda židé byli ku prospěchu Ostravy, anebo vykořisťovali zdejší občany, v tomto směru je podle mě diskuse neplodná. Je zbytečné se touto otázkou zabývat, protože vede jen k nekonečným přím. Pokud chceme poznat vývoj židovské komunity, je třeba tuto otázku překročit a klást si jiné otázky. To je hlavní téma mé publikace. Zabývám se v ní třeba tím, jaké skupiny existovaly uvnitř židovské skupiny.

Které skupiny to byly?
Například národnostní, skupiny, které preferovaly buď český, německý, nebo polský jazyk. Potom různé náboženské skupiny, židé, kteří se cítili být nositeli pokrokového židovství, naopak z Haliče sem přicházeli ortodoxní židé. Poté sionisté a sekulární hnutí. Pak se naskýtá otázka, nakolik různé skupiny chápaly židovství spíše jako národnost, nebo jako náboženství. Vývoj a pluralita těchto skupin jsou velmi zajímavé, ale nedostaneme se k tomu, pokud nepřekročíme otázku po užitečnosti židů.

Synagogy byly vypáleny, shořely písemnosti, co se z ostravské židovské éry zachovalo?
Několik desítek liturgických předmětů, které se zčásti nacházejí v Židovském muzeu v Praze. Židům se je podařilo zachránit, když je vynesli před vypálením synagog. Jedná se například o různé opony, ale zachovaly se i svitky tóry, které se nacházejí v Londýně.

Jak se tam dostaly?
Původně je nacisté odvezli do Prahy, komunisté se je pak snažili zpeněžit, takže je tehdy prodali do rukou zahraničních židů. Ti je nyní půjčují různým židovským komunitám, nebo navracejí. Například do Olomouce se před nedávnem vrátily svitky tóry z Ameriky.

V čem téma, které jste zpracoval, může být přínosné dnešní veřejnosti?
Byl jsem překvapen, jak je debata o užitečnosti židů ještě dnes živá. Projevilo se to i v okamžiku, když jsme vybírali potřebnou částku k vydání této knížky. Rozpoutala se diskuse, kterou jsem považoval za již dávno neaktuální, o tom, zda by Ostrava bez židů byla stále ještě jenom vesnicí, anebo jestli židé vykořisťovali místní obyvatele. Doufám, že tato knížka přispěje k tomu, abychom tuto diskusi opustili.

Lze tedy říci, že vaše studie nabízí jiné poznání tehdejší doby, než je obecné souzení?
Sleduji třeba i to, aby veřejnost nevnímala předválečnou historii židů jen prizmatem holokaustu. Jejich dějiny mají hodnotu samy o sobě, stojí za to je zkoumat nejen kvůli tragédii, která se posléze stala.

Souvisí s tím i nějak problematika psaní slova žid/Žid?
Jde opět o otázku identity. Podle platných pravidel českého pravopisu se příslušníci národních skupin píší velkým písmenem, členové náboženských skupin malým. Jelikož chci mimo jiné ukázat pluralitu židovského společenství a židovských identit, snažím se slovy Víta Strobacha vyhnout všemu, „co v českém jazyce pomáhá navozovat představu o (všech) židech jako národní skupině a implicitně přispívá k marginalizaci nenárodních židovských identit“. Psaní malého písmene je dáno mým respektem vůči všem jednotlivcům ostravské židovské komunity, kteří byli národnostně různorodí, nebo se hlásili k jiné než židovské národnosti. Velké písmeno vyhrazuji jen těm, kteří se prokazatelně hlásili k židovské národní identitě.

  • Nejčtenější

Nadvláda pokračuje. Třinec slaví pátý titul v řadě, vyrovnal historický rekord

28. dubna 2024  23:27

Na českém hokejovém trůnu zůstává všechno při starém. Třinec v napínavém sedmém finále porazil...

Třinecký šéf: Nad týmem žasnu. Zadinův výrok? To nebyl on. Štve ho liga juniorů

29. dubna 2024  6:58

Možná byste čekali, že za ty roky a po tolika titulech bude klidnější. Že se nemusí stresovat. Leč...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Slíbil mistrům zájezd na NHL, bude jen výlet do Prahy. Hadamczik slovo nesplní

28. dubna 2024  9:29,  aktualizováno  14:12

Za extraligový titul zájezd na NHL. Tohle prezident hokejového svazu Alois Hadamczik loni slíbil...

Zrušený zájezd na NHL? Podpásovka. Kluky strašně zklamali, říká kouč Třince

28. dubna 2024  12:50

Dovedl třinecké juniory k extraligovému titulu. Nadšení propuklo i proto, že mistr měl od...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Rivalové z finále v jedné šatně: Do neděle bychom se zabili, hlásil Sedlák

1. května 2024  15:24

Ještě v neděli by si během finále extraligy nejraději vyškrábali oči, do prodloužení sedmého zápasu...

Dálnici D1 mezi Bohumínem a Polskem zastavila nehoda, jeden člověk zemřel

4. května 2024  9:48,  aktualizováno  10:01

Při nehodě tří aut zemřel na dálnici D1 mezi Bohumínem a Polskem jeden člověk. Další má těžké...

Zraněný hrudník, břicho a obě paže. Sraženého motorkáře odvezl vrtulník

4. května 2024  9:29

Záchranáři v pátek odpoledne zasahovali u dopravní nehody na Frýdecko-Místecku, kde se střetl...

Unikátní objev, stavaři odkryli pod Bredou neporušené stoleté schodiště

4. května 2024  7:29

Hledali, odkud do sklepů opravovaného obchodního domu Breda v Opavě vzlíná voda, a objevili...

Spor kvůli Liberty se prohlubuje. Tameh zpochybňuje restrukturalizaci

3. května 2024  17:38,  aktualizováno  21:07

Spor mezi společnostmi Tameh a Liberty se přitvrzuje. Podle zástupců Tamehu nemusí být dřívější...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Dara Rolins je po další plastice. Kritiku fanoušků nechápe, cítí se svěží

Zpěvačka Dara Rolins (51) se na čas stáhla z veřejného života. V tom období prodělala „estetický zákrok“ a na sociální...

Natáčení Přátel bylo otřesné, vzpomíná herečka Olivia Williamsová

Britská herečka Olivia Williamsová (53) si ve čtvrté sérii sitcomu Přátelé zahrála epizodní roli jedné z družiček na...

Byli vedle ní samí ztroskotanci, vzpomíná Basiková na muže Bartošové

Byly každá z jiného těsta, ale hlavně se pohybovaly na opačných pólech hudebního spektra. Iveta Bartošová byla...

Autofotka: Sen z plakátů v kotrmelcích. Mladíček v tunelu rozbil Ferrari F40

Symbol italské nenažranosti se již skoro čtyři dekády pokouší zabít své řidiče. Jízda s Ferrari F40 bez posilovače...

Ukaž kozy, řvali na ni. Potřebovala jsem se obouchat, vzpomíná komička Macháčková

Rozstřel Pravidelně vystupuje v pořadu Comedy Club se svými stand-upy, za knihu Svatební historky aneb jak jsem se nevdala se...