Pražská budova v Jankovcově ulici, kde sídlí NKÚ.

Pražská budova v Jankovcově ulici, kde sídlí NKÚ. | foto: CPI

Zakazují mi přístup na vládu, ohradil se šéf NKÚ proti jednacímu řádu

  • 383
V příštím roce může dojít na přetahování mezi menšinovou vládou Andreje Babiše a Nejvyšším kontrolním úřadem dohlížejícím na výdaje státních úřadů. Půjde o to, jestli jeho šéf bude i nadále docházet na jednání vlády. Podle návrhu nového jednacího řádu vlády to totiž není tak docela zaručeno.

„Takto to funguje celé roky bez jakýchkoli problémů a na úrovni partnerské spolupráce, kde jde jak vládě, tak NKÚ o to, aby se věci v naší zemi posouvaly k lepšímu,“ reaguje prezident NKÚ Miroslav Kala na návrh nového jednacího řádu vlády.

Vypadl totiž odstavec zaručující prezidentovi tohoto úřadu přístup na vládní jednání. Mluvčí Úřadu vlády Barbora Peterová se snaží situaci uklidňovat argumentem, že přístup prezidentovi důležitého dohledového úřadu zaručuje zákon o NKÚ. Kala však s návrhem zůstává velmi nespokojený.

„Zdůvodnění novely jednacího řádu vlády je zmatečné a argumentace o zrychlení jejího jednání je mimo,“ říká.

Pod návrhem je podepsán ministr spravedlnosti a zároveň předseda Legislativní rady vlády Robert Pelikán z hnutí ANO. Změny úřad zdůvodňuje tím, že vládě – navíc stále bez důvěry – urychlí práci.

Návrh nicméně našel odpůrce nejen u šéfa NKÚ, ale také mezi protikorupčními organizacemi a opozičními poslanci. Kritizují navíc velmi krátký termín pro to, aby se k němu dotčené úřady vyjádřily.

Pelikán jej představil pouze dva dny před Vánocemi, ale lhůtu pro připomínky úřadům dal jen do 3. ledna.

Analytik protikorupční organizace Transparency International Milan Eibl doplňuje, že podle něj navrhované změny napovídají, že se hnutí ANO snaží zbavovat omezení, která mají každou vládu hlídat, aby postupovala systémově.

„Vykresluje nastolenou protisystémovou strategii vládnutí ANO: rychle, bez diskuse, ale bez Babiše ani ránu,“ hodnotí Eibl.

Nejvyšší kontrolní úřad má na starosti dohled nad účetnictvím všech státních úřadů včetně ministerstev. Pravidelně tak vydává své závěry, v jejichž rámci často v účetnictví ministerstev a dalších institucí nachází i miliardové chyby. Z těch se má vláda poučit. Na jednání vlády prezident NKÚ ostatně chodí proto, aby závěry kontrol vysvětloval.

„Závěry NKÚ jsou velmi podstatné pro řízení státu, protože je to nejlepší a nezávislá zpětná vazba,“ popisuje šéf protikorupční organizace Oživení Martin Kameník. Vláda by podle něj jeho závěry měla brát vážně, protože úřad pomáhá zlepšovat řízení státu.

Šibeniční termín

Ostražitost vůči návrhu ministra Pelikána vzbuzuje i extrémně krátká doba, kterou ostatním úřadům včetně NKÚ dal na připomínky ke svému návrhu. Úřad vlády sice říká, že materiál ještě není definitivní a může se kvůli připomínkám měnit, jenže lhůtu na ně omezil na nejkratší možnou dobu pěti pracovních dní. Z toho tři navíc připadají na dobu mezi vánočními svátky.

Správně by přitom podle zákona řízení mělo trvat patnáct dní. „K navrhovaným změnám uplatníme ve stanoveném zkráceném termínu zásadní připomínky. Doba je to ale nestandardní,“ komentuje mluvčí NKÚ Václav Kešner.

Postupu ministra Pelikána se diví také jeho předchůdce ve funkci předsedy Legislativní rady vlády poslanec Jan Chvojka z ČSSD.

„Zkrátit se to dá, ale většinou se to tak dělá u materiálů, které se už projednávaly a jsou dobře známé, ne u vážných věcí,“ říká Chvojka. Podle mluvčí Peterové však pět pracovních dnů na připomínky stačí.

Kromě záruky přístupu prezidenta NKÚ na vládu z něj vypadává také přístup předsedy Českého statistického úřadu či státního tajemníka pro evropské záležitosti.

Návrh navíc omezuje úřady, které se budou smět vyjadřovat k vládou probíraným dokumentům – a to, jen když se budou týkat jejich agendy.

A posiluje také pozici premiéra. Nově by měl být arbitrem v případných sporech ministrů při projednávání vládních materiálů.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video