Tříčlenné týmy budou muset od 28. ledna urazit až sto kilometrů napříč Jeseníky s veškerou výbavou pro přežití na zádech, zdolávat skály, překonávat říční rokle, zachraňovat zraněné a splnit také řadu záludných úkolů. Dvě noci budou trávit venku.
Nejlepší z nejlepšíchLoni závod vyhrálo družstvo 43. výsadkového praporu z Chrudimi ve složení nadrotmistr Richard Dvořák, četaři Zdeněk Černý a Ondřej Pajer. Předtím slavilo zlatý hattrick - vítězství tři ročníky po sobě - družstvo 7. mechanizované brigády ve složení Milan Wurst, Ivo Vrba (73. tankový prapor z Přáslavic) a Viktor Novotný (74. lehký motorizovaný prapor Bučovice). Skutečnými králi celé historie závodu jsou ale rakouští vojáci ze školy horských vůdců a záchranářů v Saalfeldenu. Těm se podařilo vyhrát čtyřikrát po sobě v letech 2004 až 2007. |
V pořadí čtyřiadvacátý ročník extrémního závodu Winter Survival bude podle organizátorů těžší než uplynulé ročníky, ve kterých závodníky místo mrazu a sněhu trápilo spíše bláto a vytrvalý déšť. A poprvé se do něj kromě týmů z nejrůznějších armádních jednotek z Česka i ze zahraničí zapojí družstva policie.
„Půjde o týmy elitních zásahových jednotek Moravskoslezského a Jihomoravského kraje,“ konstatoval mluvčí závodu Pavel Pazdera z Univerzity obrany v Brně, která závod každoročně pořádá.
Českou armádu bude reprezentovat 14 družstev. Z Belgie, Německa, Polska, Rakouska, Slovenska a Ukrajiny pak přijede šest armádních týmů.
Extrémní armádní závod podle Pazdery ověřuje dovednosti, které voják potřebuje v zimních podmínkách. Zároveň družstvům připravuje všemožné nástrahy a nečekané situace, s nimiž se mohou při plnění skutečných úkolů setkat. Od závodníků vyžaduje vysokou úroveň individuálních schopností a dovedností, stejně jako týmovou spolupráci.
Záběry z posledního ročníku extrémního armádního závodu Winter Survival:
26. ledna 2017 |
Na světě sice existuje celá řada dalších závodů s nálepkou extrémní a mnohdy vypadají i daleko „drsněji“, jenže žádný z nich není určen primárně pro vojenské týmy. Navíc žádný z nich není tak komplexní.
Důmyslně připravené disciplíny na trase včetně rozličných skoků na laně ze skal nutí závodníky hledat vlastní řešení, vystačit si pouze s vlastními silami a s výstrojí, kterou si nesou na zádech.
Každý ročník se přitom snaží udělat organizátoři jiný. Tvrdší a hlavně originálnější. Soutěžní disciplíny zveřejní až pár dní před startem, aby se na ně závodníci nemohli předem připravit. Účastníci tak nikdy nenarazí na stejnou disciplínu dva roky po sobě.
Fotografie    |
Jestliže jeden rok musí překonat strach a skočit volným pádem do sítě v propasti, napřesrok je potrápí provazový most vysoko v korunách stromů, spouštění jednoho člena týmu v nosítkách z vrcholku skály nebo záchrana živého figuranta z metrové sněhové hrobky.
Vyhrává ten, kdo za všechny etapy získá nejvíce bodů. A boduje se vše - od dosažených časů za celé dny až po splnění jednotlivých disciplín a projití všech kontrolních bodů na trase. „Během závodu musejí překonávat únavu, vyčerpání i strach. Hodně při tom záleží také na štěstí. Malá chyba nebo náhoda může dokonce družstvo vyřadit ze soutěže,“ dodal Pazdera.
