Studie OSN s názvem Frontiers 2017 uvádí, že antibiotika, která jsou zvířatům podávána na farmách s potravou a vodou, se dostávají i do okolí. Rezidua léčiv se ukládají v zemi a patogeny si na ně mohou v průběhu let vytvořit rezistenci, uvádí zpráva (celý dokument si můžete stáhnout zde).
Nezdolná bakterie zabíjela v USA. Připravme se na nefunkční antibiotika |
Preventivní podávání antibiotik zvířatům chovaným na porážku za účelem urychlení jejich růstu je v Evropské unii oficiálně zakázáno (kompletní směrnice najdete zde), stále se však jedná o běžnou praxi. Léčiva se přidávají do krmných směsí rovněž v Severní i Jižní Americe či v Číně, odkud pochází většina produkce masa. Tímto způsobem dochází k rozvoji rezistentních kmenů nemocí, které se mohou šířit kdekoliv po světě.
Před dvěma lety například vědci v Číně objevili bakterie, které získaly rezistenci vůči jednomu ze silných antibiotik „poslední záchrany“. Na vině je zřejmě nadužívání tohoto antibiotika při chovu prasat. Rezistentní bakterie s genem MCR-1 byly objeveny jak u prasat, tak u lidí, a gen se prý velmi jednoduše šíří. MCR-1 byl nalezen v některých kmenech bakterií Escherichia coli, Klebsiella pneumoniae a Pseudomonas aeruginosa (více o genu se dočtete zde).
Odpadní vody z továren na léky
Velkou část antibiotik vypouští do okolí také továrny na výrobu léčiv, uvádí ředitel sekce OSN pro ochranu životního prostředí Erik Solheim. Příkladem může být situace v indickém městě Patancheru, jednou čističkou zde protéká odpadní voda z 90 velkých výroben léčiv. Následně je voda zavedena do řek. Testy zde ukázaly extrémně vysokou koncentraci antibiotika ciprofloxacinu, uvádí server The Guardian.
„Není to ojedinělý případ. Po celém světě je kvůli odpadním vodám z průmyslu i zemědělství běžné, že ve vodních tocích, říčních sedimentech a půdě nacházíme antibiotika. Není divu, že to přispívá ke stabilnímu rozvoji rezistentních bakterií,“ popisuje Solheim.
Procento rezistence bakterie Escherichia coli proti antibiotikům v jednotlivých státech.
Profesor z University of Exeter William Gaze potvrzuje, že vypouštění antibiotik do životního prostředí je přehlíženým problémem, který je však klíčový při rozvoji rezistentních kmenů nemocí. „Zatím se naše pozornost zaměřovala na snížení spotřeby antibiotik, což je důležité, ale stejně důležité je pochopení vývoje rezistence v přirozeném prostředí,“ vysvětluje.
Možných opatření je podle odborníků celá řada. Základem je redukce spotřeby antibiotik na farmách a přísnější normy na vypouštění odpadních vod. Gaze však tvrdí, že mimo zlepšení sanitace a nakládání s odpadními vodami je důležitý také vývoj samotných léků. Moderní antibiotika by měla být v ideálním případě biologicky odbouratelná.
Antibakteriální přípravky
Rozvoj rezistence však není pouze následkem nadměrného používání antibiotik. „Důležité je také snížit používání přípravků s antibakteriální složkou. Odpad z těchto produktů rovněž podporuje budování rezistence u nemocí,“ vysvětluje Gaze.
Na antibiotika nereagují už ani domácí mazlíčci. Nadužívají se jako u lidí |
O snížení spotřeby antibiotik se v posledních letech snaží také Světová zdravotnická organizace. Apeluje zejména na uvážené používání nejsilnější varianty tohoto léčiva, která by měla být nasazována jen v nejnutnějších případech. Mnohdy však lékaři předepisují silná antibiotika i na nemoci, na která vůbec nefungují.
Výjimkou v nadměrném užívání antibiotik není ani Česká republika, lékaři jich ročně předepíší zhruba 70 tun, tedy 15 milionů balení. Na nadužívání antibiotik se podílejí lékaři i pacienti. Lékaři třeba chybují v tom, že léky předepíší, aniž by si ověřili, jaký typ bakterie nemoc způsobuje a zda už pod mikroskopem bakterie na léčbu nereaguje. Jinak než laboratorně totiž odolnost bakterie nelze poznat. Z příznaků nemoci ji není možné vyčíst (více o předepisování antibiotik v České republice se dočtete zde).
Jaké následky má vypouštění antibiotik do přírody?
