Trumpovo oznámení má být prezentováno jako „historická a soudobá realita“, nikoli jako politický akt. Přemístění velvyslanectví USA z Tel Avivu do Jeruzaléma, o němž se rovněž spekulovalo, se bezprostředně neuskuteční, uvedly zdroje. Přesun, o němž bylo rozhodnuto už v roce 1995, američtí prezidenti od té doby pravidelně v půlročních intervalech odkládají. To se má stát i tentokrát.
Trump údajně pověří ministerstvo zahraničí, aby proces přesunu ambasády formálně zahájilo. Tento proces nemá jasný harmonogram a může trvat řadu let. Rozhodnuto není ani o místě, kde by v Jeruzalémě objekt velvyslanectví měl stát.
Rozhodnutí uznat Jeruzalém za izraelské hlavní město je odrazem skutečnosti, že jde o historické středisko židovské víry a sídlo izraelských vládních úřadů, uvedly zdroje z Bílého domu.
Trump si je vědom, že stanovení definitivních hranic vymezujících izraelskou svrchovanost bude předmětem budoucích jednání. USA podporují řešení ve formě vzniku dvou států, izraelského a palestinského, pokud s ním budou obě strany souhlasit.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se zatím k americké iniciativě oficiálně nevyjádřil. Ministr veřejné bezpečnosti Gilad Erdan prohlásil, že uznání Jeruzaléma bude pro Izrael významnou událostí. Izrael ale podle něj tento krok vnímá jako odraz reálného dění, nikoli jako něco, co přinese výraznou změnu. „Ve skutečnosti se nezmění nic,“ řekl Erdan novinářům v Bruselu. „Nemyslíme si tak, že (uznání Jeruzaléma) je omluvou pro další vlnu násilností, a nebojíme se jí,“ dodal ministr, jehož citovala agentura Reuters.
Svět se obává nové vlny násilí
Obavy z uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele už vyjádřila Británie, Německo i Čína. „Domníváme se, že (postavení) Jeruzaléma by mělo být součástí definitivního, vyjednaného řešení konfliktu mezi Izraelci a Palestinci,“ řekl britský ministr zahraničí Boris Johnson.
Hlavní představitel Palestiny v Británii Manuel Hassassian v rozhovoru s rozhlasovou stanicí BBC uvedl, že Trumpovo prohlášení bude v podstatě vyhlášením války na Blízkém východě a „polibkem smrti“ řešení izraelsko-palestinského sporu v podobě vytvoření dvou států.
Papež František palestinské delegaci ve Vatikánu řekl, že „uznání práv všech lidí ve Svaté zemi“ je základní podmínkou dialogu. Návštěva delegace ale s očekávaným Trumpovým krokem nesouvisela, byla plánována dopředu, připomínají tiskové agentury.
Problém JeruzalémSvětové společenství neuznává sjednocení Jeruzaléma ze strany Izraele, ani jeho vyhlášení izraelským hlavním městem. Palestinci počítají s tím, že získají vlastní stát a že východní Jeruzalém, který nyní Izrael okupuje, bude jeho hlavním městem. Americký Kongres schválil přesun ambasády v Izraeli do „hlavního města“ Jeruzaléma již v říjnu 1995. Zastupitelský úřad se měl přestěhovat do 31. května 1999. Od té doby ale všichni američtí prezidenti - Bill Clinton, George Bush mladší i Barack Obama - každých šest měsíců podepisovali odklad platnosti zákona. Trump to zatím naposledy udělal letos v červnu. |
Syrská vláda plán šéfa Bílého domu odsoudila jako nebezpečný. Mluvčí turecké vlády podle agentury Reuters řekl, že uznání Jeruzaléma hlavním městem Izraele „založí v regionu a světě požár, který půjde jen těžko uhasit“.
Tři dny hněvu
Trump už v úterý o svém úmyslu přesunout ambasádu do Jeruzaléma telefonicky informoval palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse.
Abbás a další blízkovýchodní vůdci varovali, že takový krok by měl nebezpečné důsledky. Šéf palestinské samosprávy také vyzval papeže Františka a ruské, francouzské a jordánské státníky, aby zasáhli. Rovněž všechny palestinské frakce Trumpovo prohlášení podle agentury ANSA odsoudily a počínaje středou vyhlásily „tři dny hněvu“.
Jordánský král uvedl, že přestěhování ambasády „by mohlo ohrozit stabilitu a bezpečnost regionu“ a narušilo by snahy Washingtonu o obnovení izraelsko-palestinských mírových rozhovorů. Trumpa podle tiskových agentur varoval také saúdskoarabský král, podle nějž hlava USA riskuje „hněv muslimů po celém světě“. Radikální palestinské hnutí Hamás uvedlo, že Trump svým prohlášením překročil „všechny červené linie“.
Podle Bílého domu americká vláda realizovala „rozsáhlý bezpečnostní plán“ na ochranu amerických občanů a majetku USA na Blízkém východě. Americký konzulát v Jeruzalémě kvůli palestinským protestům zakázal zaměstnancům a jejich rodinám cesty do Starého Města v Jeruzalémě a na okupovaný Západní břeh Jordánu, informovala agentura AFP.
Turecko pohrozilo přerušením diplomatických vztahů s Izraelem, pokud Spojené státy k tomuto kroku přistoupí. Irácký premiér Hajdar Abádí řekl, že Bagdád je proti přesunu ambasády, a varoval před důsledky takového rozhodnutí pro celý region. Kreml oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin telefonoval Abbásovi. Řekl mu, že Moskva podporuje obnovení mírových rozhovorů mezi Izraelci a Palestinci, včetně jednání o postavení Jeruzaléma.
Organizace islámské spolupráce (OIC) už v pondělí oznámila, že uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele bude považovat za agresi. Jordánsko uvedlo, že na sobotu hodlá kvůli Trumpově záměru svolat mimořádné zasedání Ligy arabských států a OIC.
