Írán má jedny z nejtvrdších protidrogových zákonů na světě. I za držení pouhých třiceti gramů tvrdých drog, jako je heroin či kokain, íránské soudy provinilcům rozdávaly tresty smrti.
V roce 2015 íránští kati popravili tisíc odsouzenců, loni pak „jen“ 567 lidí, přičemž dva byli ještě dětmi, když své zločiny spáchali. To z Íránu činí jednu z nejaktivnějších zemí v posílání zločinců na smrt.
Írán popravuje nejvíce lidí na světě. Jde hlavně o dealery drog, brání se |
Velká část odsouzenců pocházela z Afghánistánu, odkud přes Írán putují drogy dále na západ. Podle mluvčího justičního výboru v íránském parlamentu Hassana Nowruziho čekalo loni v celách smrti na pět tisíc lidí, většině z nich je mezi dvaceti a třiceti lety jde o jejich první trest. A měl být také poslední.
O to překvapivější je zákon, který od úterý přísnou praxi zmírňuje. Nově by obchodníci s drogami měli dostávat doživotí nebo až třicet let v žaláři. Zákon schválil íránský parlament i mocná náboženská Rada dohlížitelů.
Od nynějška už by nejvyšší trest měli dostávat jen ti, kteří budou usvědčeni z obchodování s nejméně dvěma kilogramy tvrdých drog nebo padesáti kilogramy marihuany nebo opia. Dále také šéfové drogových kartelů nebo lidé, kteří k obchodu s drogami přinutí zneužijí děti.
Trest smrti budou podle Rádia Svobodná Evropa i nadále dostávat recidivisté v oboru nebo ti, kteří v souvislosti s drogami zavinili něčí smrt, případně lidé, kteří u sebe při zadržení kromě drog měli i zbraň. Ať už ji na policisty namířili, nebo ne.
Je to krok správným směrem, míní HRW
Na snížení počtu poprav dlouhodobě tlačí mezinárodní ochránci lidských práv včetně organizace Human Rights Watch (HRW). Pro ty je zákon zklamáním, neruší totiž trest smrti u všech nenásilných zločinů spojených s drogami.
Přesto je však krok íránské vlády pro výzkumnici HRW Taru Sepehri Farovou „krok správným směrem, který může zachránit stovky lidí z cely smrti“. Írán je také jedním z posledních států, který v rozporu s mezinárodním právem popravuje nezletilé pachatele, dodává Amnesty International.
HRW navíc upozorňuje, že zdokumentovala opakované případy porušování práva obviněných na řádný proces a i případy, kdy byli dealeři mučeni. Vězni organizaci popsali, že jim vyšetřovatelé často zavázali oči, bili je a následně nutili k doznání. To vše bez obhájců, kteří se se svými klienty mnohdy vůbec nemohou sejít o samotě.
„Stálý mezinárodní tlak lidskoprávních organizací a
Drogy na Blízkém východěDo Íránu proudí drogy hlavně ze sousedního Afghánistánu. Podle vládních odhadů je v zemi s více než 75 miliony obyvatel 1,3 milionu narkomanů. Írán jen v roce 2015 zabavil přes 490 tun drog. Bezpečnostní složky zabily 93 překupníků drog a zničily 250 tajných laboratoří. Obchod s drogami ohrožuje i další země regionu, hlavně Saúdskou Arábii, Jordánsko, Libanon a Sýrii. Zvláště ze Sýrie se stává kvůli její destabilizaci ráj pro pašeráky a výrobce drog. |
úřadů Organizace spojených národů ve věci alarmující míry poprav v Íránu dopadl na úrodnou půdu,“ míní výzkumnice. V tichosti schválený zákon však nejspíš neprošel jen díky aktivistům ze Západu a afghánským politikům.
I v samotném Íránu se dlouhodobě vede diskuze o úpravě letitých zákonů. Podle kritiků totiž exemplární tresty - včetně častých veřejných poprav na náměstích - jako prevence příliš nefungují. Jakkoliv jsou Íránci svou vládou vybízeni k tomu, aby na ně chodili, hrůzné scény je od užívání nebo prodávání drog neodradily, drogové odvětví je naopak na vzestupu.
„Íránské úřady si uvědomily, že popravy nejsou efektivním řešením obchodu s drogami. Spousta íránských představitelů navíc mluví o negativním dopadu na rodiny popravených,“ dodává Farová.
Zákonodárci tak například mimo jiné navrhovali, aby se tresty smrti netýkaly těch dealerů, kteří do obchodu s drogami spadli ze zoufalství nebo kvůli chudobě. Další zase míní, že by narkozločinci místo kapitálního trestu měli být dlouhá léta ve vězení a zároveň tvrdě pracovat.
