BIS v loňském roce získala informace o člověku, který odjel z Česka a připojil se k teroristickým organizacím v Libyi a Sýrii. Tuzemská kontrarozvědka to uvedla ve výroční zprávě za rok 2016, kterou zveřejnila v úterý. Tajná služba také získala detaily o kontaktech jednoho cizince, který žil v Česku a v roce 2015 odjel bojovat za Islámský stát (IS).
V roce 2015 BIS informovala o sedmi lidech, kteří odjeli do Sýrie se záměrem připojit se k teroristickým organizacím, jako je IS. Tito lidé byli z islámského světa, v tuzemsku pobývali krátkodobě a nebyli to Češi.
Zpráva BIS: Čína a Rusko zvýšily aktivity namířené proti českým zájmům |
Návrat těchto bojovníků zpět do Evropy tajná služba označila za bezpečnostní riziko, na které se loni zaměřila. „Pro většinu navrátilců z bojů v Sýrii nebo Iráku nebyla ČR cílovou destinací, ale její území mohlo být podobně jako v roce 2015 využíváno k jejich tranzitu dál do západní Evropy,“ uvedla BIS.
BIS sledovala také aktivity Iráčanů, kteří byli v minulosti úzce svázáni s režimem Saddáma Husajna. Obecně totiž platí, že jádro IS tvoří příznivci bývalého iráckého režimu. V Česku jsou podle kontrarozvědky jedinci, kteří mají minulost spojenou s dřívějším vládním a bezpečnostním aparátem. „Nicméně v roce 2016 se mezi nimi neobjevil jedinec, který by představoval riziko pro zachování bezpečnosti ČR,“ upozornila výroční zpráva.
Tajná služba se v loňském roce zaměřila také na aktivity Čechů, kteří se zapojili do podpory kurdských milicí bojujících proti IS. Za krajně nebezpečné označila počínání těchto lidí, při kterém nelegálně překračovali hranice mezi státy Blízkého východu. „Pokud nebyli přímo ohroženi na životech, hrozilo jim minimálně obvinění z podpory terorismu. V těchto případech BIS nezjistila žádné informace o jejich podílu na činnosti, kterou by bylo možné hodnotit jako teroristickou,“ stojí ve výroční zprávě.
V sekci o terorismu BIS také píše o několika jednotlivcích, kteří se ve svých projevech inspirovali myšlenkami vycházejícími z islamistických ideologií. „Nositelé těchto myšlenek však zůstali ve svých názorech osamoceni, nedostali prostor k tomu, aby své názory a postoje mohli šířit v české muslimské komunitě, jejíž umírněných charakter byl zachován,“ uvedli zpravodajci.
Žádnou negativní reakci tuzemské muslimské komunity podle BIS nevyvolaly ani projevy proti islámu, které se objevily na několika veřejných akcích. Tajná služba je nejmenuje, ale z kontextu vyplývá, že jde o akce Martina Konvičky, při kterých se například před brněnskou mešitou zapaloval korán nebo akce, při níž inscenoval přepadení pražského Staroměstského náměstí bojovníky IS.
Činný byl i Hizballáh a Írán
BIS zaznamenala na území Česka logistickou činnost libanonského hnutí Hizballáh. Ke spojencům hnutí patří Írán. Kontrarozvědka v této souvislosti loni sledovala několik osob podezřelých ze zpravodajských aktivit ve prospěch Íránu, jenž patří mezi největší spojence hnutí, které některé státy považují za teroristickou organizaci.
BIS se zaměřila na íránské zpravodajské služby, jelikož byly v Evropě velmi aktivní. Podezřelé osoby zaznamenala i v Česku. „V roce 2016 sice nebyla naplněna hrozba, kterou Írán v souvislosti s podporou terorismu obecně představuje, jeho možnosti útočit na území Evropy ale zůstaly nedotčeny,“ uvedla BIS. Za významného spojence označila hnutí Hizballáh, které je podle výroční zprávy v Evropě také skrytě aktivní.
Ke spojencům radikálního šíitského hnutí Hizballáh kromě Íránu patří také syrský režim. V USA je na seznamu teroristických organizací a jeho podpora je trestná. EU pak za teroristickou organizaci považuje vojenské křídlo hnutí.
Migrační krize byla překonána, tvrdí BIS
Migrační krize z roku 2015 byla v loňském roce v Česku podobně jako ve většině států Evropské unie překonána, konstatuje ve zprávě BIS. V roce 2016 zbylo v Česku zaznamenáno kolem 5300 případů nelegální migrace, jen desetinu případů tvořili uprchlíci z Afghánistánu, Sýrie či Iráku, pro které byla republika jen tranzitní zemí.
BIS ve zprávě konstatuje, že pro vývoj migrační krize byla klíčová instalace plotů, zábran či nasazení armády na hranicích balkánských zemí, ale také dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem platná od 20. března 2016. „Ve většině států EU, s výjimkou zejména Řecka a Itálie, byla migrační krize překonána, to plně platí i pro ČR,“ uvádí tajná služba ve své zprávě.
V roce 2015 podle BIS kulminovaly počty Syřanů, Afghánců a Iráčanů, kteří projížděli přes české území. Bezpečnostní opatření však v říjnu zájem uprchlíků o cestu přes ČR snížila. „V roce 2016 opět poklesla tranzitní migrace přes ČR, v posledním čtvrtletí na zcela marginální hodnoty,“ uvádí BIS. Z celkových 5300 případů nelegální migrace tvoří až 85 procent porušování pobytového režimu, nejčastěji občany Ukrajiny, Ruska, Vietnamu či Kuvajtu.
Protiimigrační a protimuslimská hnutí oslabila
Protiimigrační a protimuslimská hnutí loni v Česku ztrácela svůj mobilizační potenciál a štěpila se, prostor ovládli populisté. Tajná služba loni nezaznamenala žádnou činnost extremistů, která by představovala ohrožení demokratických základů ČR. Značná část aktivit se odehrávala na internetu. Pravicová extremistická scéna byla oslabená, antiautoritářské skupiny byly nadále fragmentované.
Působení protiimigračního hnutí přispělo k radikalizaci názorů u části veřejnosti, odpůrců i zastánců imigrace. Fyzické útoky nebo zapalování uprchlických zařízení ale nebyly zaznamenány. Racionální společenská diskuse a reálný stav migrace v roce 2016 podle BIS přispěly ke zklidnění situace, ubylo protiimigračních shromáždění i jejich účastníků. Protiimigrační uskupení tak zůstala roztříštěná.
„Populistické subjekty, které opanovaly daný prostor, odmítaly spojenectví s pravicovými extremisty i s ohledem na vlastní diskreditaci. Nakonec tak všechny protiimigrační strany s výjimkou jediné u (říjnových krajských a senátních) voleb zcela propadly,“ uvedla kontrarozvědka.
S migrační krizí souviselo pokračující formování paramilitárních a domobraneckých skupin, násilně se ale neprojevovaly. „Většina z nich zaujímala výrazně proruské postoje, které primárně pramenily z jejich protizápadní orientace,“ napsala BIS. Tyto skupiny oslabovaly zároveň s tématem migrace a snížil se zájem běžných obyvatel o zapojení do jejich aktivit.
U pravicových extremistů ustoupila do pozadí dříve tradiční protiromská rétorika, postupně „vyčpělo“ také téma migrace a přelilo se do nesouhlasu s Evropskou unií a její politikou a protestů proti politické reprezentaci. V souvislosti s protimuslimskými a protiimigračními aktivitami nespáchali pravicoví extremisté žádné závažné fyzické útoky, pražské Autonomní sociální centrum Klinika se stalo terčem jejich únorového útoku spíše jako symbol levicových aktivit, uvedla BIS.
Centrum Klinika bylo stmelujícím prvkem pro velkou část krajně levicové scény, podle tajné služby se v něm scházeli také anarchisté a stoupenci militantních směrů. „Bezpečnostní riziko představoval především boj antiautoritářů proti odpůrcům migrace,“ napsala BIS. Narušovali protiimigrační demonstrace pravicových extremistů i populistů a militantnější stoupenci se snažili fyzicky napadat své oponenty. Podle kontrarozvědky se změnil způsob přímých akcí militantních anarchistů. Loni se přihlásili pouze k jednomu žhářskému útoku, využívali ale anonymní hrozby uložením bomb.
Vliv na radikalizaci muslimů má i islamofobie
Vliv na radikalizaci muslimů v Evropě má vlna islamofobie, která se rozšířila během uprchlické krize. Ve výroční zprávě za rok 2016 to uvedlo tentokrát Vojenské zpravodajství (VZ). Poznamenalo, že extremistické politické strany svými islamofobními prohlášeními legitimizují ideologii radikálních islamistů, kteří poukazují na diskriminaci ze strany většinové společnosti.
Podle VZ se v roce 2016 v Evropě zvyšoval počet radikálních muslimů, které podporovaly státy ze zemí Perského zálivu. „Vzhledem k otevřenému schengenskému prostoru a nadnárodním vazbám radikálních muslimů napříč Evropou představuje tento stav ze střednědobého a dlouhodobého hlediska potenciální hrozbu i pro Českou republiku,“ uvedli zpravodajci. Jako závažné hodnotí opakované „primitivní útoky“ třeba s použitím vozidel proti civilistům, za daleko nebezpečnější ale označili schopnost teroristů připravit komplexní a náročné útoky.
V minulém roce VZ nezaznamenalo informace o hrozbě teroristického útoku proti zájmům spojeným se zabezpečením obrany na území České republiky. Zvýšené riziko ale platí pro české vojáky, kteří působí v některých muslimských zemích.
V roce 2016 se zvýšil počet zahraničních bojovníků takzvaného Islámského státu, kteří se vrací do Evropy. „Vliv na radikalizaci muslimů v Evropě má také vlna islamofobie, která se rozšířila během uprchlické krize v roce 2015,“ uvedli zpravodajci. Dodali, že na této vlně se nesou extremistické politické strany, které svými islamofobními prohlášeními legitimizují ideologii radikálních islamistů, kteří poukazují na to, že je evropská většinová společnost vždy diskriminovala. „Nepřiměřená politická reakce některých států tak nepřímo může zvýšit počet zradikalizovaných muslimů v Evropě,“ dodalo Vojenské zpravodajství.
