Prezident Miloš Zeman označil anexi Krymu za hotovou záležitost, je tedy skutečně hotovou záležitostí?
Samozřejmě, že ne. Pokud se bavíme o té nelegální anexi poloostrova Krym, tak nejde o záležitost de iure. Jak Ukrajina, tak celá západní společenství proti tomu protestují, takže neplatí, že by šlo o hotovou věc. Můžeme to připodobnit k případu anexe Pobaltí, kterou třeba Spojené státy neuznaly od roku 1940 až do roku 1991. Ta okupace může trvat velice dlouho, ale v žádném případě to není hotová věc.
Jsou podle vás protiruské sankce neefektivní, jak to řekl prezident Miloš Zeman?
Určitě ne, nemůžu s tím souhlasit. Ekonomický dopad se špatně vyčísluje. Každopádně je pravdou, že ruská ekonomika na tom není dobře a mají na tom v menší míře zásluhu i sankce a to zhruba z jedné třetiny. Dvě třetiny dělá snížení cen ropy a zemního plynu. Sankce jsou velice efektivní také proto, že zamezily možné další ruské agresi. Samozřejmě to, že se Rusko dnes nemůže volně pohybovat na mezinárodním trhu, jeho banky jsou omezené a tak dále, to hraje velkou roli. Význam sankcí je proto nejen symbolický, ale i ekonomický.
Pomohl by podle vás přímý dialog mezi Ruskem a Ukrajinou, či případná finanční nebo materiální kompenzace, jak navrhoval Zeman?
Rozhodně ne. Ukrajinský prezident Porošenko to komentoval tak, že přece nemůžeme ve 21. století měnit území za nějaké suroviny. To je přece něco neslýchaného. Nemůžeme odhlédnout ani od toho, že tady došlo ve 21. století k přepisování hranic státu. Když se o tom takhle někdo vyjadřuje, je to veliká urážka celého ukrajinského národa. Vůbec není možné o tom takhle mluvit. Nehledě na to, jak to komentovali představitelé vlády, že prezident Zeman neměl jakýkoliv mandát od vlády, aby vystupoval v této instituci jako je Rada Evropy a zastával tam jakoby pozici České republiky.
Když Ukrajinci v anexi Krymu spatřují jistou podobnost s odebráním Sudet v Československu, myslíte si, že je to opodstatněné přirovnání?
Myslím, že jakákoliv podobná historická paralela nikdy nebude úplně přesná. Nicméně těch podobných věcí můžeme najít hned několik. Je to ta agrese vůči menšímu státu, podobný je tam appeasement (slovo označuje pacifistickou politiku z 30. let 20. století, kterou symbolizovalo hlavně ustupování agresivním stranám - pozn. red) ze strany západních mocností.
EU i USA se na Ukrajině sice angažují, ale měly by dělat víc, než zůstat jenom u sankcí. Podobnost je i u ultimát ruské strany a ultimát nacistického Německa. To požadovalo další a další věci, ačkoliv je nebylo možné naplnit.
Šéf zahraničního výboru horní komory ruského parlamentu Kosačov se nechal slyšet, že prezident Zeman říká to, co si ostatní evropští politici jen myslí. Myslíte si, že Zemanův názor zastává ve skutečnosti více politiků, ale jen to neříkají nahlas?
Rozhodně ne. Český prezident není ten, který ventiluje myšlenky, které se ostatní státníci bojí říct. Je to přesně naopak. Miloš Zeman je se svým pohledem v naprosté minoritě. Pokud se podíváme po dnešní Evropě i Evropské unii, Miloš Zeman nemá žádné zahraniční politické spojence. On je ve své pozici naprosto prorusky smýšlejícího politika v izolaci.
Nemá na evropské úrovni žádného partnera, se kterým by podobné myšlenky mohl prosazovat. Snaží se aplikovat hru na chytrou horákyni. Vše je ale jen pro české publikum, na té evropské scéně to příliš nepůsobí. Z úst mnoha českých politiků a Ukrajinců samotných zaznělo, že tohle je prostě ostuda a neslýchaná záležitost. A stejný názor má i většina evropských politiků.
Nejedná se o žádné „political correctness“, že by se někdo bál něco říkat. Zemanova slova jsou prostě nesmysl, proto to nikdo neříká.
Je ze Zemanových slov patrná jistá proruská orientace?
O tom nemůže být po čtyřech a půl letech jeho mandátu sebemenších pochyb.
Můžou mít Zemanova slova vliv na česko-ukrajinské vztahy?
Samozřejmě tahle věc se řeší opakovaně a české pověsti u Ukrajinců to škodí. Naštěstí na Ukrajině funguje velice dobře česká ambasáda, české centrum v Kyjevě a v dalších ukrajinských městech. Česká vláda také vystupuje v mnoha věcech aktivně, takže ČR není vnímaná pouze skrze Miloše Zemana.
Problém je v tom, že dnes je Miloš Zeman nejcitovanějším evropským politikem v ruských médiích, která mají svůj dosah i na Ukrajinu. Tam spousta lidí nesleduje mezinárodní média a díky tomu to rezonuje. Ačkoliv Češi na Ukrajině byli vždy velice dobře přijímáni, tak tohle ty vzájemné vztahy kazí.
Je podle vás na místě nařčení premiéra Bohuslava Sobotky, že Zemanův projev není v souladu se zahraniční politikou ČR?
Ano, určitě. Myslím si, že je to premiér, který hájí a drží zahraniční politickou linii českého státu. Je to vláda, která má klíčové slovo v zahraniční politice ačkoliv některé dílčí kompetence jsou sdíleny i s prezidentem republiky.
Nicméně je to česká vláda, která tu politiku tvoří a je tím klíčovým hráčem. Rozhodně to není prezident republiky. Zeman s nikým svůj názor nekonzultoval a neměl mandát takto vystupovat. Šel za hranu toho, jak by se prezident měl chovat. Prezentoval svůj názor jako pozici českého státu.
