Havlíčkobrodský výrobce autodílů Futaba Czech by rád zaměstnal 150 Vietnamců – má s nimi z minulosti dobré zkušenosti. Navrhl proto pilotní projekt na přednostní udělení pracovních povolení vietnamským pracovníkům. Podobně jako v případě „režimu Ukrajina“ by obešel problematický registrační systém ministerstva zahraničí Visapoint. Materiál podpořil ministr financí.
„Máme pozitivní zkušenost z let 2006 až 2009 se zaměstnáváním zaměstnanců mongolské a vietnamské národnosti. Po celou dobu jejich pobytu nenastaly žádné závažnější pracovní ani civilní komplikace,“ píše jednatel japonské společnosti Hiroyuki Nakai ve svém návrhu, který podpořil také Svaz průmyslu.
Hlad po Vietnamcích
Firma zaměstnává 950 lidí, z toho 40 procent tvoří agenturní zaměstnanci především z Bulharska a Rumunska. „Mají problémy s dodržováním základních interních pracovních instrukcí a i v civilním životě působí na území regionu velmi problematicky,“ uvádí Nakai. Firma hledá operátory svařování, lisování a logistiky, požaduje základní vzdělání a nabízí základní mzdu 15 tisíc korun. „S dalšími bonusy to dělá 17 až 18 tisíc hrubého,“ dodává Petr Charvát, personální ředitel Futaba.
Jak se vláda k návrhu postaví, není jasné. „Materiál tak zásadního významu nebyl projednán v připomínkovém řízení, dokonce nebyl ani konzultován přímo s dotčenými ministerstvy. Před středečním jednáním vlády se proto k němu nemůžeme blíže vyjádřit,“ uvedla mluvčí ministra zahraničních věcí Irena Valentová.
Vietnamci do Česka pracovat jezdí, ale méně, než by si zaměstnavatelé přáli. Podle ministerstva vnitra bylo letos od ledna do srpna vietnamským občanům vydáno 774 zaměstnaneckých karet, a to především na pozice montážních dělníků a nízko kvalifikovaných zaměstnanců v potravinářství – zpracovatelů masa. Za celý loňský rok šlo o zhruba 440 karet.
Termíny k registračnímu pohovoru na zastupitelském úřadě ve Vietnamu (první krok k proceduře získání pracovního povolení) se vypisují několikrát do roka a zájemci se objednávají přes internet. Jenže termíny jsou po vypsání okamžitě obsazené zprostředkovateli, kteří si za ně účtují údajně 800 až 7 tisíc dolarů.
České firmy, které si v minulosti vyhlédly konkrétní vietnamské pracovníky, tak nejsou schopny tyto lidi do Česka dostat. „Před dvěma lety jsme si přes Skype videokonferenci vybrali švadleny, ale nepodařilo se nám je dovézt. Letos v létě k nám po velkém úsilí přišlo pracovat 10 jiných Vietnamců, ale ti nic neuměli a nechtělo se jim dělat. Všichni odešli. Další už nechceme,“ říká rezignovaně Jan Heřmanský ze Svitapu. Tento výrobce technických tkanin zaměstnává zhruba 450 lidí. Kvůli jejich nedostatku musel odmítnout rozšíření významné zakázky a nyní si vystačí s lidmi, které má.
„Momentálně hledáme a poptáváme asi 20 pracovníků. Zkusili jsme i zájemce z Vietnamu. Po třech letech s docela otřesnými zkušenostmi jsme získali dvě ženy z Vietnamu, pracují u nás v úkolové mzdě,“ říká Lýdie Malchárková, mluvčí textilky Triola.
Chystá se změna Visapointu
To, že se zprostředkování pracovního povolení stalo v některých zemích (Ukrajina, Vietnam, Mongolsko) byznysem, připouští i ministerstvo zahraničí. „Zájem o pobytová oprávnění pochopitelně obecně přitahuje pozornost zprostředkovatelů víz, kteří v některých destinacích za úplatu připravují cizincům jejich žádosti a registrují je v systému Visapoint,“ uvádí v dopise k materiálu na vládu ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Odmítá ale, že by byla chyba v tom, že si zprostředkovatelé vyblokují termíny pro sebe.
Ministerstvo teď připravuje v registracích změnu – chce zavést tzv. nekonečné řady. Místo aby se okénko s termíny k registraci otvíralo každých třicet dní a termíny byly hned rozebrané, by okno zůstalo otevřené nepřetržitě a zájemci by se řadili do nekonečné fronty. Na každého by dřív nebo později přišla řada.
V rámci režimu Ukrajina, který byl spuštěn v srpnu 2016, dovezli zaměstnavatelé zatím podle odhadů Svazu průmyslu tři tisíce ukrajinských pracovníků. Svaz přitom nemá obavy z toho, co s cizinci bude poté, až je zaměstnavatelé nebudou potřebovat a povolení jim vyprší, jako se to stalo v krizovém roce 2009, kdy vláda na své náklady hromadně deportovala nelegálně pracující Mongoly.
„Seriózní zaměstnavatelé v takové situaci řeší náklady cizince spojené s návratem do země původu. Pro případ, že tak neučiní, zákon umožňuje náklady na vyhoštění od zaměstnavatele vymáhat,“ uvedl Jan Rafaj, viceprezident svazu a personální šéf ArcelorMittal Ostrava.
