Dolista zmínil, že problém Národní demokracie a jejího předsedy Adama B. Bartoše je především ve vyjadřování, a proto ji podobně jako resort vnitra považuje za nedemokratickou.
Hlavním znakem extremismu, který v projevech strany a jejích představitelů našel, je zpochybňování ústavy a rozdělování společnosti. „Je to typický příklad extremismu, že se něco rozbouří, a pak se vysvětluje, jak to bylo míněno,“ uvedl u soudu znalec.
Upozornil, že rozdělování obyvatelstva v České republice může vést až k nenávistným náladám. Dolista naznačil, že kvůli tomu mohou některé skupiny obyvatelstva mít strach o svoji budoucnost a nebudou chtít v zemi žít.
Jako důkaz přečetl část projevu Národní demokracie o Izraeli. Ačkoli se Bartoš a jeho právní zástupce Filip Červenka snažili zpochybnit, že projev není antisemitský, ale pouze antisionistický, tedy nevyvolává nenávist vůči Židům, ale pouze kritizuje myšlenku vybudování vlastního židovského státu, znalec to viděl jinak.
„Čtenář, který tomu nerozumí, si z toho může vzít, že Židy je potřeba nenávidět,“ vysvětlil Dolista, proč nabyl jiného dojmu. Za projev extremismu také označil předvolební heslo strany: „Zbraň do každé rodiny!“
Národní demokracie chce omluvu
Znalecký posudek si nechala vypracovat soudkyně Zuzana Čížková, aby rozhodla o žalobě, zda Národní demokracie je či není ministerstvem vnitra oprávněně vedená ve výroční zprávě o extremismu. Strana kvůli tomu chce veřejnou omluvu za zásah do pověsti právnické osoby. Tvrdí, že ji zařazení do zprávy poškozuje před nadcházejícími volbami.
Jednání bylo ve čtvrtek odročeno na 6. února. Strana si chce nechat vypracovat reakci na znalce.
Bartoš měl kvůli svým výrokům již v minulosti problémy se zákonem. Obvodní soud pro Prahu 1 nyní řeší jeho obžalobu kvůli schvalování genocidy, podněcování k nenávisti a hanobení národa. Kromě toho byl pravomocně odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody za své výroky nad hrobem Anežky Hrůzové.
