Obrovská společnost John Deere, jejíž traktory a kombajny brázdí i česká pole, koupila maličkou firmu Blue River Technology za 305 milionů dolarů, tedy 6,6 miliardy korun. Proč zemědělský goliáš utrácí tolik peněz za sotva viditelnou startupovou firmičku? Jednoduchá odpověď: Chce si s ní pořídit i její prak.
Blue River Technology totiž umí něco, co John Deere postrádá. Specializuje se na automatizaci zemědělství a využití moderních technologií, díky nimž mohou farmáři ušetřit jak svůj rozpočet, tak životní prostředí.
Jako podle pravítka
Tažení do náruče společnosti John Deere začala Blue River Technology v roce 2011 přístrojem na pěstování salátu LettuceBot. V prostředí domácího skleníku to může vypadat jako docela jednoduchá věc, ale každý, kdo to vyzkoušel, ví své. Aby vznikly úhledné řádky, je třeba použít víc semen nebo sazenic, jenže pak se musí perspektivnějším kusům udělat víc místa na úkor těch méně povedených.
Taková činnost se na více než 14 tisících hektarech polí Kalifornie nebo Arizony, kde Blue River působí, bez automatizace neobejde. LettuceBot to farmářům ulehčí, sám totiž rozhodne, zda je salát dost veliký a jestli pěkně sedí v řádku. Pokud ne, dostane takovou dávku hnojiva, že ho to zahubí. Za hodinu LettuceBot zkontroluje 1,5 milionu kusů a jeho trysky pracují s přesností sedmi milimetrů.
Další směr, kterým se firma Blue River vydala, je nahoru. Naučila drony, aby hlídaly pole a pomocí laserového měření sledovaly výšku úrody. Podle toho přesně vědí, kdy je čas sklízet.
Společnost John Deere, pro niž po celém světě pracuje téměř 57 tisíc lidí, má s automatizací zemědělství zkušenosti a pracuje na ní téměř 20 let. Některé modely jejích traktorů dokáží po nekonečných pláních amerického vnitrozemí jezdit bez obsluhy, řídí se z vesmíru pomocí signálu GPS. Senzory umístěné ve stroji dokážou na dálku informovat, jak kvalitní pšenici pole letos vydalo, a v případě nutnosti zavolat pomoc.
Díky nákupu firmy Blue River se 60 zaměstnanci si John Deere ke kosmickým měřítkům přidá i perspektivu jedné jediné rostliny. Týká se to například likvidace plevelů. Jedinou zbraní proti nim byl boj zblízka s motykou v ruce, ale pak chemici vyvinuli herbicidy, které na polích slouží dodnes. Jenže zemědělci si na jejich služby zvykli a používají je ve velkém.
Inženýři z Blue River tvrdí, že farmářům ušetří 90 procent nákladů na herbicidy. „Program, který používáme, připomíná postupy známé z letišť při rozeznávání tváří,“ vysvětluje Ben Chostner, který ve firmě zodpovídá za technologie a rozvoj.
Počítač podle něj na začátku nedokázal konkrétní druh plevele najít, ale na základě desítek tisíc fotografií se ho naučil poznat prakticky za všech okolností.
Postřikovací aparatura se na rýsovacích prknech hodně proměnila – kromě nádob na herbicid se na ní objevila spousta kamer, elektroniky a malých trysek. Místo plošného „bombardování“ celého pole hlídají senzory vytyčenou plochu a data posílají do počítače. Ten určí, kdy a která tryska má zasáhnout a provést chirurgický řez.
„Tyto technologie jsou šetrnější k životnímu prostředí a znamenají přínos zejména pro krajinu, ale také pro zemědělce, protože optimalizují řadu nákladů od spotřeby chemie a pohonných hmot až po mzdové náklady,“ vysvětlil agrární analytik Petr Havel.
Příliš chemie pomáhá rezistenci
Právě nižší spotřeba chemie může proměnit celé odvětví. Nadměrné užívání pesticidů totiž vede k tomu, že stále více plevelů odolává pokusům o chemické zničení – podobně jako si bakterie vytvářejí odolnost proti antibiotikům.
„Reakcí plevelů na dlouhodobé používání rostlinných pesticidů, tedy herbicidů, může být vznik rezistence. První rezistentní plevele u nás byly zaznamenány již v 80. letech minulého století na nezemědělské půdě. Po celém světě bylo do dnešní doby popsáno více než 200 plevelných druhů, které vytvořily rezistentní populace,“ shrnuje situaci mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková.
Podle ní ke vzniku odolnosti vůči herbicidům přispívá například nedodržení dávky na hektar nebo používání stejného typu chemie na poli několik let po sobě, což přinese problémy do budoucna.
Proto v roce 2009 přijala EU opatření, která měla používání pesticidů omezit. V Česku je do života uvedlo ministerstvo zemědělství pod názvem Národní akční plán ke snížení používání pesticidů v ČR. Podle údajů kontrolního a zkušebního ústavu došlo od roku 2013 k poklesu o více než sedm procent, nicméně spotřeba meziročně kolísá. V porovnání s rokem 2009, kdy čeští zemědělci využili 11 230 tun či litrů přípravků pro boj se škůdci, nicméně představuje spotřeba roku 2016 (12 810 tun či litrů) vzestup o 14 procent.
„Tento nárůst lze vysvětlit obecně lepší ekonomickou situací zemědělců. V předchozích 10 letech byla spotřeba těchto látek v Česku výrazně nižší než ve většině zemí EU, protože zemědělci na ně neměli tolik peněz. Nárůst tak ještě nedosahuje v absolutních hodnotách stavu v zahraničí,“ upřesnil Havel.
Pesticidy představují pro lidské zdraví i životní prostředí riziko. Jejich zbytková množství se šíří celým potravním řetězcem, a proto je úřady při testech hlídají. A zachycují je stále častěji. V roce 2006 vyhodnotily 30 procent pozitivních vzorků, loni už v této kategorii skončilo 63 procent. Dobrou zprávou však je, že jen minimum vzorků překročilo limit ohrožující zdraví.
