„Mrzí mne, že ne všechny státy EU ukazují stejnou míru solidarity,“ prohlásil Juncker. Konkrétně ale v této souvislosti žádný stát nejmenoval. Země ze střední a východní Evropy, včetně Česka, se dlouhodobě odmítají podílet na programu přerozdělování uprchlíků z Itálie a Řecka a Junckerova komise kvůli tomu se třemi státy vede řízení, které může skončit až před unijním soudem.
Evropa jako celek ale solidární je, připomněl Juncker s tím, že státy EU loni poskytly azyl více než 720 000 uprchlíkům. „Je to třikrát víc než Austrálie, Kanada a USA dohromady,“ připomněl šéf komise.
Juncker naopak jmenovitě ocenil způsob, jakým se s migrací vyrovnává zatížená Itálie a za potlesku europoslanců poděkoval Římu za vytrvalost a štědrost. Itálie „zachránila čest Evropy“, řekl.
Předseda komise ve svém obsáhlém projevu o stavu Evropské unie také zdůraznil, že je třeba rychle zlepšit podmínky uprchlíků ve střediscích v Libyi. Na tamní krizový stav opakovaně upozorňují nevládní i mezinárodní organizace. Podle Junckera jde o kolektivní odpovědností Evropy, a komise hodlá v této věci úzce spolupracovat s agenturami OSN.
Juncker připomněl, že Unie nyní své vnější hranice chrání daleko lépe než na začátku migrační krize. Přispívá k tomu podle něj i více než 1 700 pracovníků nové evropské pohraniční a pobřežní stráže.
„Snížili jsme počty příchodů o 97 procent ve východním Středomoří v důsledku dohody s Tureckem. A lépe kontrolujeme situaci i v centrálním Středomoří,“ prohlásil Juncker. Na trase mezi Libyí a Itálií se v srpnu podle něj počty příchozích ve srovnání s předchozím rokem snížily o 81 procent. Snížil se tak také počet těch, kdo zahynuli při pokusu moře přeplout.
Vstup Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru
Juncker se v projevu vyslovil také pro rychlé zapojení Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru volného pohybu. Pomohlo by to podle něj zlepšení ochrany vnější hranice Evropské unie. Plné členství v evropském prostoru bez vnitřních hranic si podle jeho názoru zaslouží také Chorvatsko ve chvíli, kdy splní všechny potřebné podmínky.
„Chceme-li více stability v našem sousedství, musíme pro Západní Balkán udržet věrohodnou perspektivu rozšíření,“ řekl europoslancům Juncker. Je podle něj jasné, že za jeho komise a stávajícího europarlamentu, tedy do roku 2019, se Unie nerozšíří. „Žádný kandidát není dostatečně připraven. Ale později bude mít EU větší počet než 27 členů,“ prohlásil Juncker.
Podle Junckera se naopak v dohledné době nestane členem Evropské unie Turecko. Prioritou pro vstup do EU je totiž právní stát, řekl Juncker. Dodal také, že Ankara se už dlouho vzdaluje Evropě, a to mílovými kroky.
Přijetí euraJean-Claude Juncker v projevu navrhl také vznik nástroje, který by technicky a finančně pomáhal státům Evropské unie s přijetím eura. Pokud má euro skutečně EU stmelovat, musí se podle něj stát něčím víc než jen měnou vybrané skupiny členských zemí. Juncker také navrhl, aby se v budoucnu jeden ze členů Evropské komise stal ministrem financí či hospodářství eurozóny, odmítl ale zároveň představu samostatného rozpočtu pro státy platící společnou unijní měnou. Šéf komise připomněl, že závazek přijmout euro mají všechny členské státy Unie s výjimkou těch, které ji mají předem vyjednanou, a to Británie a Dánska. V současnosti platí společnou měnou 19 zemí bloku. Všechny země EU by se podle něj měly účastnit její bankovní unie. "Eurozóna je odolnější než v minulých letech," prohlásil Juncker v projevu, který přednesl v polovině funkčního období svého týmu. |
Země toužící po členství v EU podle něj musí hájit svobodu slova a dodržovat pravidla právního státu. „Novináři patří do redakcí, a ne do vězení,“ prohlásil Juncker v reakci na zatýkání novinářů tureckým režimem.
„Propusťte na svobodu naše novináře... a přestaňte našim šéfům vlád říkat, že jsou nacisté a fašisté,“ připomněl Juncker opakované výroky některých šéfů turecké vlády, včetně tamního prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana (více zde).
Nepřípustná dvojí kvalita potravin
Juncker se zaměřil také na problematiku dvojí kvality potravin v rámci členských zemí EU. Považuje ji za nepřípustnou. Češi podle něj musí mít v čokoládě stejně kakaa, Slováci stejné množství ryb v rybích prstech a Maďaři stejně masa v masných výrobcích jako kdokoliv jiný v EU.
„Nemohu přijmout, že lidé ve střední a východní Evropě kupují výrobky nižší kvality ve stejných obalech a se stejným označením jako ty prodávané v jiných zemích,“ prohlásil šéf komise. Podobné věci podle něj už nyní unijní právo zakazuje, a je proto třeba zajistit, aby národní úřady mohly tyto praktiky skutečně vymýtit.
„Výsledek úsilí Česka a Slovenska a dobrý signál: Juncker v projevu o stavu unie jasně odmítl dvojí kvalitu potravin a diskriminaci spotřebitelů,“ reagoval na slova předsedy komise český premiér Bohuslav Sobotka.
Česko a Slovensko na problém dvojí kvality potravin upozorňují dlouhodobě. Sobotka také v letošním roce při jednání s představiteli západních zemí EU zdůrazňoval, že je třeba, aby se sbližovala životní úroveň občanů různých zemí unie.
Poslankyně Evropského parlamentu Olga Sehnalová považuje slova Junckera za důkaz, že Komise začíná brát v potaz také témata, která se dotýkají nových členských států. „Dvojí standardy čehokoliv jsou nepřijatelné a nebavme se pouze o kvalitě potravin či jiných produktů. Tématem pro nás musí být reálné sbližování životní úrovně,“ uvedla v tiskovém prohlášení.
