Jen od počátku týdne zamířilo z oblasti ruského Pskova přes Baltské moře do Kaliningradu nejméně 40 těžkých vojenských nákladních strojů Il-76. V pondělí bylo možné v jedinou chvíli na radarech sledovat až pět strojů najednou. Ruské ministerstvo obrany „letecký most“ zatím nekomentovalo s tím, že přípravy na cvičení, jako na nejdůležitější společnou vojenskou akci Ruska a Běloruska v letošním roce, probíhají už měsíce.
Do vzduchu ale několikrát musely pohotovostní stíhačky NATO. Naposledy v úterý právě u jednoho z transportních iljušinů, který doprovázely dva přepadové stíhače Su-27, musely z estonské základny Amari zasahovat belgické stroje F-16. Bylo to jen pár hodin poté, co belgické letectvo na čtyři měsíce převzalo od španělských kolegů ochranu vzdušného prostoru pobaltských republik.
Russian 224th Flying Unit IL-76MD RA-78831 Pskov- Kaliningrad. https://t.co/f2ezDVGXDU https://t.co/cxYzmIt2jU
Ruské stroje letěly bez zapnutých transpondérů - automatických odpovídačů, tedy zařízení umožňující automatickou identifikaci letadla ve vzdušném prostoru pro potřeby řízení letového provozu a poskytující základní údaje o letadle včetně kódu letu nebo výšce.
Když je transpondér vypnutý, středisko řízení letového provozu takový letoun bez identifikace označuje za neznámý cíl a startují k němu pohotovostní stíhačky.
„Vojenské letouny nebyly ani v kontaktu s řízením letového provozu. V souladu se standardními postupy odstartovaly belgické stroje F-16 k identifikaci,“ uvedlo velitelství vzdušných sil NATO.
Šedivý: Ruské manévry budí obavy, ale NATO není okresní přebor |
Ruské přepadové stíhače odstartovaly z Kaliningradu, připojily se k transportnímu iljušinu na cestě z Ruska a společně pak přistály zpět v Kaliningradu.
Litva, Lotyšsko a Estonsko vlastní stíhací stroje nemají, proto se v jejich ochraně střídají další spojenci. Kromě Belgičanů aktuálně také Američané z letecké základny Šiauliai v Litvě. Americké velení tam kvůli obavám ze zvýšené aktivity ruského letectva v těchto týdnech posílilo svou přítomnost na 7 stíhacích strojů F-15.
Zvýšená aktivita ruského letectva před cvičením ZAPAD 2017 trvá už od srpna. Podle litevského ministerstva obrany během minulého týdne startovaly pohotovostní stíhačky NATO v Pobaltí celkem šestkrát k jedenácti ruským strojům. Týden předtím osmkrát a doprovázely celkem 21 ruských strojů na trase z Ruska do Kaliningradu a zpět.
Ostře sledované manévry
Moskva manévry ZAPAD 2017 vykresluje jako běžné cvičení, které se koná každé čtyři roky a je plánováno dlouho dopředu. Podle prohlášení ruských představitelů se ho má zúčastnit zhruba 13 tisíc vojáků, tedy limit, při kterém by Rusko - na základě mezinárodní dohody - bylo povinno dovolit vojenským pozorovatelům OBSE manévry sledovat.
Jenže zkušenosti z předchozích let ukazují, že Moskva na podobná cvičení nakonec nasazuje mnohonásobně vyšší počty vojáků. NATO i západní analytici předpokládají, že může jít o více jak 100 tisíc vojáků včetně strategických jaderných raketových sil.
Jsme po Krymu na řadě? Opozice v Bělorusku se děsí manévrů s Ruskem |
Podle českého velvyslance při NATO Jiřího Šedivého mají ruské síly oficiálně procvičovat protiteroristické operace. Nasazují ale všechny druhy vojsk a těžkou techniku. Budou také simulovat uzavření Baltského moře, do Kaliningradské oblasti přesunou velké posily, prověří i částečnou mobilizaci záloh.
„To celé vypadá spíše jako příprava na rozsáhlou regionální válku, konflikt vysoké intenzity, s nasazením sil v plném spektru schopností, a logicky tedy proti velmi vyspělému protivníkovi,“ uvedl Šedivý.
Aliance chce cvičení bedlivě sledovat. Prakticky každý den do oblasti Baltského moře startují americké průzkumné stroje z britského Fairfordu a německé námořní hlídkové letouny Orion.
Litevská zpravodajská služba varovala, že „scénář cvičení má simulovat ozbrojený konflikt s NATO“. V mapách ruského cvičení jsou podle tajných služeb Litva, Lotyšsko a Polsko pojmenované jako „Weisbaria, Weistoria a Lubinia“ a mají údajně „ohrožovat ruské území“.
Polsko kvůli obavám ze cvičení například na celé září vyhlásilo na své východní hranici zvláštní vzdušný koridor o šířce 30 kilometrů, kde platí omezení i civilních letů. Podle ministerstva obrany jde o dočasné „posílení národního systému protivzdušné obrany“.
Žádní pozorovatelé, jen hosté
Moskva trvá na avizovaném počtu vojáků i na tom, že půjde o „čistě obranné“ manévry, které nebudou namířeny proti konkrétnímu nepříteli. Naposledy ve čtvrtek náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov na schůzce s šéfem Vojenského výboru NATO Petrem Pavlem. Za hlavní cíl cvičení podle agentury TASS označil „zajištění bezpečnosti Ruska a Běloruska“. Setkání obou generálů podle Aliance jasně „demonstruje společný zájem na udržování vojenských komunikačních linek“.
Rusko se chystá k velké válce, prohlásil Porošenko v parlamentu |
Běloruský vojenský náčelník Oleg Belokonev ale předtím možná trochu nevědomky přiživil obavy nejbližších sousedů Běloruska. Scénář cvičení podle něj zahrnuje předpokládanou hrozbu ze strany západních sousedů a počet zúčastněných vojáků bude 13 800. Při takovém počtu už by Rusko muselo na cvičení pozvat pozorovatele OBSE.
Jenže zástupci Aliance dostali pozvání pouze jako „významní hosté“ v rámci speciálních ukázkových dnů. Šéf NATO Jens Stoltenberg potvrdil, že spojenci na cvičení vyšlou tři zástupce. Ti však nebudou mít možnost sledovat manévry jako pozorovatelé. „Pozvání je pro zajištění transparentnosti podle požadavků OBSE nedostatečné... nemůžeme se plně zúčastnit jakéhokoli pozorování podle Vídeňského dokumentu,“ uvedl.
Proklamované počty cvičících vojáků zpochybňují i další země. Například německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová po schůzce se svými aliančními protějšky v estonském Tallinnu odhaduje, že se do cvičení zapojí až 100 tisíc ruských vojáků. „Je nepochybné, že vidíme demonstraci schopností a síly Rusů,“ prohlásila na společné tiskové konferenci s francouzskou kolegyní Florence Parlyovou.
Alianční posily jsou na místě
Alianční diplomaté upozorňují, že při posledním cvičení ZAPAD v roce 2013 Rusko nasadilo speciální síly, bezpilotní stroje a střely, které byly později postupně použity při anexi Krymu, na východě Ukrajiny a v Sýrii.
„Mají strategii zastrašování,“ prohlásila Parlyová a varovala, že jakýkoli útok na pobaltskou zemi nebo Polsko ze strany Ruska by byl považován za útok na celou Severoatlantickou alianci.
Rozmístění a složení vícenárodních praporů NATO v Pobaltí a Polsku v červnu 2017
Spojenci tento týden dokončili rozmístění a aktivaci čtyř vícenárodních praporů, každý o síle zhruba tisíc vojáků, v pobaltských zemích a Polsku jako posílení vojenské přítomnosti v reakci na ruskou anexi Krymu. Početně symbolické jednotky mají ale jasně demonstrovat, že v případě nějaké akce je Aliance jako celek okamžitě připravena své členy bránit.
„Přítomnost NATO v pobaltském regionu je obranná, je přiměřená. Nechceme vyprovokovat konflikt, jsme zde, abychom konfliktu předešli,“ řekl Stoltenberg s tím, že Aliance bude cvičení ZAPAD bedlivě sledovat. „Budeme bdělí, ale také klidní, protože nevidíme žádnou bezprostřední hrozbu proti žádnému spojenci,“ dodal.
Cílem opatření není podle jeho slov kopírovat to, co dělá Rusko - reagovat tankem na každý tank, letounem na každý letoun nebo vojákem na každého vojáka, ale reagovat přiměřeným, proporčním a zodpovědným způsobem. „Tak, aniž bychom vyvolávali konflikt, ale byli připraveni reagovat, pokud to bude potřeba,“ konstatoval.
Ruské vojenské cvičení z roku 2015:
27. září 2015 |
