Mengele dvakrát těsně unikl zatčení, ukazují odtajněné dokumenty Mossadu

Izraelský Mossad zveřejňuje dokumenty o pátrání po osvětimském „andělu smrti“. Plyne z nich, že stačilo málo, a v letech 1960 a 1962 ho dopadl. A taky, že někdy byl v pátrání úplně mimo.

Historické osobnosti

Sledovat další díly na iDNES.tv

Stalo se to v Buenos Aires v roce 1960. Musela to být šance, která mrzela agenty izraelského Mossadu do konce života. Představte si to: jdete po Adolfu Eichmannovi a přitom vydolujete ještě Josefa Mengeleho. Jenže na to nejste připraveni, a tak stojíte před Sofiinou volbou: dva nezvládnete, musíte si vybrat.

Samozřejmě byl jedničkou Eichmann, muž, který byl jedním z hlavních strůjců holokaustu. Mengele měl pár dnů počkat. Jenže když z Buenos Aires zmizel Eichmann, sadistický „anděl smrti“ z Osvětimi pochopil, že je něco hodně špatně, a zmizel.

Teprve teď je to venku. Stejně jako další případ, kdy ho izraelští tajní agenti už skoro drželi za šos, ale nechali ho být.

V pátek mají být zveřejněny detaily příslušných tajných operací, protože je Mossad odtajnil. Ale jak je v podobných případech zvykem, velká část je venku už s předstihem. Plyne z nich, že i mytický Mossad dělal chyby, někdy to byly přímo zcela zásadní kopance.

Například v roce 1962. Z odtajněných dokumentů je vidět, že izraelští agenti tehdy vystopovali Mengeleho znovu, tentokrát to bylo na jedné venkovské usedlosti poblíž brazilského Sao Paula. Jenže měli zásadní problém. Nebyli si na sto deset procent jistí, že je to on.

A to se zkombinovalo s dalšími okolnostmi. V Mossadu se právě odehrávalo zemětřesení kvůli akci, při níž bombami, výbušnými balíčky, střelbou a únosy zastrašoval i přímo likvidoval německé raketové vědce, kteří vyvíjeli rakety pro Egypt.

Protože Němci tušili, kdo v tom má prsty, a izraelská vláda se hrozila, že jí přestanou dodávat stroje a finanční odškodnění, sesadila šéfa Mossadu Isera Harela, který touto partyzánštinou zašel příliš daleko. Tím službu ochromila, kromě toho se Mossad potýkal s nedostatkem peněz i agentů. Navíc měl i naléhavější úkoly: jakkoli bylo dopadení Mengeleho symbolicky nesmírně důležité, v případě egyptských raket a později palestinského terorismu šlo přímo o přežití země.

A tak byla akce v Sao Paulu zastavena. Harelův nástupce Mejr Amir řekl: „Už jsme si nemohli dovolit ten luxus jít po nacistech.“

Zmizení Eichmanna ostatní nacisty vyplašilo

První únik Mengeleho, muže, jenž na osvětimské rampě při selekcích posílal pohybem ruky lidi na smrt, bolel snad ještě palčivěji. Rafi Eitan, který v Buenos Aires vedl tým, jenž unesl Eichmanna, řekl, že tam našli i Mengeleho byt. Eichmanna už měli, a tak nastalo rozhodování, co dál. Šéf Mossadu Harel chtěl, aby zajali i Mengeleho. Ale Eitan jako velitel na místě byl proti: mohli by se prozradit a přišli by i o Eichmanna, což byla cennější kořist.

Bylo tedy rozhodnuto, že počkají týden, aby Eichmann mohl být převezen do Izraele. Jenže Eichmannovo zmizení vyvolalo mezi starými nacisty poplach a Mengele se ztratil.

Vše je popsáno v nyní odtajněné složce „Meltzer“, což je krycí jméno, které dal Mossad Mengelemu. Stojí tam například, že když Mengele v roce 1948 prchal do Argentiny s falešnými doklady od Červeného kříže, tato organizace dobře věděla, komu pomáhá. Ve složce je zachyceno i to, že Mengele žil první roky v Buenos Aires pod vymyšleným jménem, ale pak se v 50. letech na nějakou dobu klidně vrátil ke svému skutečnému a na dveřích měl dokonce jmenovku Dr. Josef Mengele.

V odtajněných dokumentech je i výrok německého velvyslance o tom, že dostal instrukce, aby bral Mengeleho jako běžného německého občana, protože na něho není vydán německý zatykač. Ten byl vydán až v roce 1959.

Ze složky „Melzer“ plyne i to, že Mossad byl někdy úplně vedle. Většinou hledal Mengeleho v Paraguayi, přestože tam byl jen přechodně. A v roce 1983 spustil velkou operaci v Západním Berlíně, která se točila kolem Mengeleho syna Rolfa. Odposlouchávali ho, nasadili k němu svůdnou sekretářku, vše ve víře, že syn je dovede k otci.

Vymysleli dokonce plán, podle nějž agenti vydávající se za staré nacisty mají přesvědčit syna, že otec je smrtelně nemocný a on by ho měl navštívit. Někdy v té době se dokonce zvažoval plán unést dvanáctiletého syna jednoho z Mengeleho německých přátel a oddaného nacisty Hanse-Ulricha Rudela, který měl výměnou za chlapce prozradit, kde „anděl smrti“ je.

Ale v té době už byl Mengele mrtvý. Utopil se roku 1979 poblíž pláže v brazilském městě Embu.