„Pořád jsou zde ti, kteří ve vraždě sportovců vidí hrdinský čin. Loni Fatah označil masakr za akt heroismu,“ pronesl při odhalování památníku izraelský prezident podle listu Times of Israel a odsoudil tak Palestinskou samosprávu pod vedením Mahmúda Abbáse za to, že události ze září 1972 dodnes oslavuje.
Dodal, že by středeční vzpomínka na sportovce měla být jasnou zprávou pro celý svět, a totiž že „zde není žádná omluva pro terorismus. Teror musí být jednoznačně odmítnut, všude. V Barceloně, Londýně, Paříži, Berlíně, Jeruzalémě a všude jinde.“ Rivlin také řekl, že Izrael čeká téměř půl století na olympijské hry, při kterých by mohl zavražděné sportovce uctít minutou ticha.
„Naši zavraždění bratři nebyli pouze synové Státu Izrael. Byli to synové olympijské rodiny. Rodiny, která se k nim po mnoho let nehlásila,“ podotkl Rivlin.
„Dodnes nás zahanbuje, že jsme útoku nezabránili“
Zhruba půlhodinového ceremoniálu se v parku, který slouží i k pořádání kulturních akcí, zúčastnili také pozůstalí po obětech zločinu a bavorský premiér Horst Seehofer či prezident Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach.
Izraelští rukojmíAmicur Šaripa - trenér atletiky, Kehat Šorr - trenér střelců, André Spitzer - trenér šermu, Jakov Springer - rozhodčí vzpírání, Moše Weinberg - trenér zápasů, Josef Gutfreund - rozhodčí zápasů, Mark Slavin - zápasník, Eliezer Halfin - zápasník, Josef Romano - zápasník, David Berger - zápasník, Zeev Friedman - zápasník |
To, že se nepodařilo rukojmí uchránit před násilnou smrtí, „nás dodnes zahanbuje“, řekl podle agentury DPA bavorský ministr školství a kultury Ludwig Spaenle při odhalování památníku mezi Olympijským stadionem a olympijskou vesnicí.
Brzy ráno 5. září 1972 přelezlo osm teroristů ze skupiny Černé září, extremistické frakce Organizace pro osvobození Palestiny (OOP), plot areálu olympijské vesnice. V té bydleli mimo jiné i izraelští sportovci a právě k nim si to Palestinci namířili.
K tragédii přitom nemuselo vůbec dojít, nebýt laxního přístupu německé policie a ignorování řady varování před samotným útokem.
Už tři dny před útokem se v italském tisku objevila zmínka o vážné bezpečnostní hrozbě. Podobných varovných signálů bylo více, ale německá policie je ignorovala. Teroristé nakonec zastřelili dva Izraelce přímo při přepadení, dalších devět unesli a chtěli je vyměnit za 234 vězňů v izraelských celách.
Když se pak snažili Palestinci utéct i se zajatci pryč z Německa do některého ze spřátelených arabských států, strhla se na letišti Fürstenfeldbruck přestřelka, při níž zemřelo všech devět rukojmí, jeden policista a pět únosců. Zbylé tři teroristy policie zadržela.
Izraelské tajné služby pak dostaly rozkaz, aby zlikvidovaly každého, kdo měl s mnichovským útokem cokoliv společného. Všechny tyto operace se zastřešují názvem Boží hněv. Příslušníci tajných složek měli také za úkol zastrašit ty, kteří by chtěli plánovat další útoky proti Izraeli (více zde).
O hledání a zabíjení lidí spojených s útokem na mnichovské olympiádě vznikl v roce 2005 i celovečerní film Mnichov, který režíroval Steven Spielberg.
Odjížděli plní radosti, vrátili se v rakvích
Pozůstalí odhalili každé z dvanácti obětí pamětní desku. Ilana Romanová, vdova po izraelském vzpěrači Josefu Romanovi, řekla, že jde o „velice dojemnou událost“. Izraelští sportovci podle ní na mnichovské hry odjížděli „šťastní a plní hrdosti“, ale vrátili se v rakvích, a to jenom proto, že byli Izraelci. Rok 1972 podle ní znamenal počátek současného celosvětového terorismu.
Zaměřil Palestince v kukle, který navždy změnil ducha olympiády |
Romanová usilovala o zřízení památníku společně s ostatními pozůstalými od roku 1978. Od té doby podle svých slov narážela na „antisemitismus a nedostatek citlivosti“. Dnes pociťuje „hlubokou bolest, ale také pocit uspokojení a vděčnosti“.
Památník obětem zločinu v mnichovské čtvrti Oberwiesenfeld stál 2,35 milionu eur (přes 61 milionů korun). Na jeho financování se podílel německý stát, Bavorsko, Mnichov a také Mezinárodní olympijský výbor.
Steinmeier a Rivlin mají ve středu kolem tří hodin navštívit také památník bývalého nacistického koncentračního tábora Dachau.
Reportáž o událostech na mnichovských olympijských hrách v září 1972:
