Informace vyplývají z návrhu rozpočtu, který je k dispozici na internetových stránkách vlády. Plánovaný schodek zůstal na 50 miliardách korun.
Vláda začne o rozpočtu jednat zřejmě v týdnu od 11. září, do konce měsíce jej musí schválit a předat do Poslanecké sněmovny. V pondělí 4. září se bude návrhem zabývat koaliční rada.
„Do předloženého návrhu státního rozpočtu na rok 2018 byly promítnuty zejména následující změny - aktualizace daňových příjmů a příjmů z pojistného na sociální zabezpečení podle červencové makroekonomické predikce a posílení výdajů rozpočtových kapitol,“ uvádí materiál.
Ministerstvo financí přitom v novém návrhu zvýšilo ve srovnání s původním návrhem z jara většině ministerstev a úřadů výdaje ve státním rozpočtu na příští rok. Méně peněz je ale uvedeno například u ministerstva práce a sociálních věcí nebo u ministerstva školství. Jeho rozpočet se přitom bude odvíjet od toho, jak se nakonec budou zvyšovat platy učitelů a dalších státních zaměstnanců.
Ministerstvo školství totiž požaduje na navýšení platů 11 miliard korun, což by znamenalo navýšení platů učitelů o 15 procent. Ministr financí Ivan Pilný (ANO) ovšem minulý týden uvedl, že návrh státního rozpočtu na rok 2018 za současné situace není schopen pokrýt požadavky na zvyšování platů ve státní správě. Doplnil, že rozpočet předložený vládě bude obsahovat výdaje kapitol a částka na platy ve výši 12 miliard bude uvedena zvlášť. „A vláda se rozhodne, jak s tou částkou naloží,“ uvedl tehdy.
Během letních jednání ministři většinou alespoň částečně uspěli s požadavky na navýšení rozpočtů svých resortů. Například diplomacie dostane na příští rok dalších 475 milionů korun na obranu proti kybernetickým hrozbám nebo na oslavy významných výročí. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) dostal od Pilného přidány dvě miliardy, rozpočet ministerstva průmyslu a obchodu bude vyšší zhruba o 1,5 miliardy Kč.
V úterý pak dostal ministr vnitra příslib, že rozpočet ministerstva vnitra bude o 1,2 miliardy vyšší než původně plánovaných 65,5 miliardy korun. Podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) však vnitru nadále chybí 3,4 miliardy korun, peníze chce získat při dalších jednáních vlády nebo koaliční rady.
Ministerstvo financí ovšem také navrhlo snížit o 1,5 miliardy korun resortu dopravy původně slíbený růst rozpočtu o deset miliard korun na dopravní stavby.
Při jednáních na MF neuspělo ministerstvo pro místní rozvoj, které požadovalo čtyři miliardy korun nad rámec navrženého rozpočtu. Změnit se to může ještě po jednání koaliční rady.
Návrh obsahuje příjmy z EU a dalších finančních mechanismů na financování společných programů 70,2 miliardy korun.
Materiál zároveň uvádí, že ve střednědobých výdajových rámcích počítá s 50miliardovým schodkem rozpočtu i v roce 2019 i 2020.
„Ministerstvo financí předpokládá, že návrh státního rozpočtu ČR na rok 2018 a střednědobý výhled na léta 2019 a 2020 bude upraven podle výsledků jednání vlády ČR, včetně doladění vnitřní konzistence, vazeb a metodické správnosti rozpočtů kapitol a dalších příloh rozpočtové dokumentace,“ upozornilo MF v materiálu.
Přebytek klesl kvůli méně penězům z EU, i tak je na tom dobře
Přebytek státního rozpočtu ke konci srpna klesl na 15,6 miliardy korun z červencových 25 miliard korun. Loni v srpnu skončil rozpočet s přebytkem 81,2 miliardy Kč. Za meziročním zhoršením stojí především nižší příjmy z EU, informovalo dnes ministerstvo financí. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 60 miliard korun.
Příjem peněz z EU klesl ke konci srpna meziročně o zhruba 84 miliard korun. Především v první polovině loňského roku byly propláceny relativně vysoké objemy unijních peněz. Po očištění příjmů i výdajů o evropské peníze skončil rozpočet letos ke konci srpna se schodkem 3,1 miliardy korun a loni ke konci srpna ve schodku deset miliard korun, uvedlo MF.
Příjmy rozpočtu z daně z přidané hodnoty (DPH) meziročně stouply o zhruba desetinu na 168 miliard korun. Za posledních pět měsíců roste podle MF inkaso DPH dvojciferným tempem, a to přesto, že růst výdajů na konečnou spotřebu vlády a domácností je zhruba šest procent. Vyšší tempo růstu výběru DPH je tak podle úřadu důsledkem hlavně loňského zavedení kontrolních hlášení a elektronické evidence tržeb (EET). Rostlo také inkaso hazardní daně, a to meziročně o 25 procent.
Výběr spotřebních daní včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření stoupl o 2,3 miliardy na 100,4 miliardy Kč. Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo 66,7 miliardy Kč, což znamenalo meziroční růst o 0,8 miliardy Kč.
