Výskyt vulkánů v Antarktidě není zcela neprobádaným jevem. Práci vědců zde však komplikuje tlustý ledový a sněhový příkrov. Přímé zkoumání geologického složení antarktického podloží je takřka nemožné, uvádí server The Verge.
VIDEO: Vědci z Cambridge pořídili strhující záběry vulkánů v Guatemale |
Tým výzkumníků z katedry geologie Univerzity v Edinburghu proto ke zkoumání využil podrobné letecké snímkování, kterým vznikl digitální model antarktického terénu Bedmap 2 DEM (kompletní výstupy z mapování najdete v angličtině zde). Skotští vědci v tomto modelu hledali známky vulkanických struktur. Stanovili si celou řadu kritérií, například poměr šířky a výšky struktury i minimální výšku sto metrů. Útvary pak zkoumali ze všech stran, aby mohli přesně stanovit jejich předpokládaný tvar.
Mapa rozložení vulkánů ve zkoumané oblasti.
Zaměřili se na oblast západní Antarktidy, kde objevili 178 kuželovitých útvarů, 138 z nich odpovídalo vulkanickým kritériím. Dosahují do výšky od sta metrů až po 3850 metrů, uvádí The Guardian. Kuželovité základny mají od tří do 64 kilometrů. Na 91 z nich dosud nebylo zdokumentováno. Ve zkoumané oblasti připadá jeden vulkán na dvanáct tisíc čtverečných kilometrů, což ji řadí po bok nejznámějších vulkanických regionů na světě.
Základ pro další bádání
Výsledky studie mohou být podle vědeckých serverů důležité pro hlubší pochopení geologie antarktického regionu i jeho ledového příkrovu (celou studii najdete zde). Autoři dokumentu uvádí, že v současnosti nejsou schopni stanovit, zda je některý z nově objevených vulkánů aktivní. Na jejich práci však v budoucnu mohou navázat další badatelé.
Ve své práci vysvětlují, že nový objev pravděpodobně nemá nic společného s ústupem ledové pokrývky na povrchu. Věří však, že vulkanická činnost může k rychlejšímu odtávání ledu přispět v budoucnosti. Opírají se o poznatky badatelů z Islandu. Odtávání ledovců navíc může ještě podpořit činnost vulkánů. Tento mechanismus vědci zaznamenali rovněž v zemi ohně a ledu.
Poslední místo na Zemi s panenskou přírodou. Týden v ledové Antarktidě |
Antarktida v posledních měsících zažila i jiné velké změny. V polovině července se od ní odlomila gigantická kra o rozloze 5 800 kilometrů čtverečných. Kra se odlomila od šelfového ledovce Larsen C, který má tloušťku asi 350 metrů a nachází se v západní Antarktidě. Vědci u něj sledovali nepříznivý vývoj po mnoho let (více zde).
Česká stopa
Detekcí sopek pod ledovým příkrovem Antarktidy se zabývají také vědci z České republiky. Využívají při tom velmi přesná měření gravitačního pole Země, uvádí stránky Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Vedoucím studie byl člen Astronomického ústavu Jaroslav Klokočník.
Spolu s týmem spolupracovníků se nejprve zaměřili na známé oblasti na Zemi s výskytem aktivního vulkanismu. Naměřená data posléze využili při zkoumání Antarktidy.
„Ze studie vyplývá, že v řadě oblastí lze předpokládat výskyt antarktických sopek: například v Zemi královny Maud, kde by se mohlo nacházet pásmo snad až čtyř sopečných kuželů a jedna sopka je předpovězena v blízkosti největšího antarktického jezera Vostok (také schovaného pod ledem),“ uvádí stránky ústavu.
Podívejte se na přehled vulkánů na Antarktidě:
