Při mapování mohutných starých stromů objevili také brouky, kteří už tam dávno neměli žít. Narazili totiž třeba na celoevropsky chráněného rýhovce pralesního. Brouk byl donedávna známý jen z obor u Hluboké nad Vltavou a pralesa Mionší v Beskydech a v sousedním Německu už zcela vyhynul.
Doslova senzací však byl objev přítomnosti dřevomila Rhacopus pyrenaeus, který už by se u nás ani v řadě dalších zemí neměl objevit vůbec. „Savce označeného za vyhynulého dnes už těžko někdo objeví. Ale u hmyzích druhů se to občas stává,“ komentuje člen výzkumného týmu Jan Miklín z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.
Přítomnost brouků vědci určovali podle známek jejich výskytu, například výletových otvorů ve stromech či trusu larev, ale i na základě zachycených skutečných exemplářů. „Vycházeli jsme i z nárazových letových pastí, pod kterými je nádoba s konzervační látkou. Do té hmyz spadne. Každý týden je třeba past kontrolovat a určit zachycené druhy,“ popsal Miklín.
Do oblasti se chtějí v budoucnu vrátit
Odborníci cílili na chráněné druhy vázané na staré stromy a mrtvé dřevo, především tesaříka alpského, tesaříka obrovského a páchníka hnědého. Rhacopus a další brouci nalezení v Česku vůbec poprvé tak pro ně byli nečekaným objevem.
„Výzkum jsme dělili do etap. Každý rok v létě se část území zmapovala a postupně dokumentovala. Začali jsme v roce 2006,“ přiblížil Miklín s tím, že by se odborníci po čase do oblasti rádi vrátili. Stromových velikánů ubývá, řada z nich je ve špatném stavu a oni by rádi zjistili, jak se to projevuje na hmyzí populaci. „Dále také analyzujeme vliv historického hospodaření na brouky v této oblasti,“ doplnil Miklín.
Projekt se týkal 14 tisíc hektarů území jihomoravských luhů, přírodně nejbohatších lesů u nás. Žijí tam stovky druhů vzácného hmyzu, obojživelníků i ptáků a je to i poslední místo v republice, kde čápi ještě hnízdí na stromech. Díky právě dokončenému výzkumu vznikla unikátní mapa tamních obřích stromů i jejich hmyzích obyvatel. Popsáno bylo takřka 12 tisíc dřevin, z nichž nejstarší jsou staré až 400 let a největší mají průměr kmene přes dva a půl metru.
