Ortegová své odvolání Ústavodárným shromážděním označila za převrat a porušení ústavy. „Budu pokračovat v boji za svobody a práva Venezuelanů až do posledního dechu a z úřadu, který neopustím,“ uvedla Ortegová po svém odvolání. Podle ní by měl tento další neústavní krok zalarmovat mezinárodní společenství.
Odvolání Ortegové odmítl uznat i generální tajemník Organizace amerických států (OAS) Luis Almagro, který patří k nejhlasitějším zahraničním kritikům autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Almagro prohlásil, že OAS neuznává odvolání Ortegová a jmenování Tareka Williama Saaba jejím nástupcem. Saab už dnes složil přísahu jako nový generální prokurátor.
Budovu venezuelské generální prokuratury v sobotu ráno obklíčila armáda. Obnovení demokracie požadují nově i země skupiny Mercosur, které v sobotu Venezuele pozastavily členství v této organizaci.
Ortegová, která dříve patřila k zastáncům socialistické vlády, ji v posledních měsících kritizovala za řadu neústavních kroků. Ústavě odporuje podle ní i způsob vzniku nového orgánu, který jí v sobotu odvolal. Jeho vznik kritizovala i opozice a řada zemí, včetně USA, které kvůli tomu na Madura uvalily sankce. Nový orgán, který disponuje výjimečnými pravomocemi, neuznala ani Evropská unie.
Opozice už dříve vyjadřovala obavy, že nový orgán pomůže současnému prezidentovi k upevnění autoritářské vlády, a proto volby do Ústavodárného shromáždění bojkotovala. Opozice už dříve také varovala, že jedním z prvních kroků nového shromáždění bude odvolání Ortegové. Panují obavy, že dalším bude rozpuštění parlamentu, v němž má od loňska většinu opozice a jehož práci už přes rok blokuje prezidentovi nakloněný nejvyšší soud.
Nejvyšší soud podnikl kroky proti Ortegové už v červnu
Ortegové už v červnu nejvyšší soud zmrazil účty a zakázal ji opustit zemi. Učinil tak poté, co ho Ortegová kritizovala za řadu kroků. Ústavě odporuje podle ní i jmenování členů tohoto soudu, které do něj dosadil ještě předchozí parlament v prosinci 2015 na mimořádném zasedání. Tehdy už totiž bylo jasné, že v novém parlamentu Madurovi socialisté ztratí po více než 15 letech většinu.
Prezident Maduro Ortegovou mnohokrát kritizoval. Naposledy v pátek ji obvinil, že je komplicem „ozbrojeného povstání“ a že už měla obvinit lídry opozice z podněcování násilí. Tím myslel protivládní demonstrace, jimiž Venezualané od dubna protestují téměř každodenně proti autoritářské vládě, kterou činí zodpovědnou z politické i ekonomické krize v zemi.
Maduro v pátek rovněž uvedl, že Ústavodárné shromáždění už dnes hodlá ustavit „komisi pravdy a spravedlnosti“, která bude soudit lídry opozice za protivládní protesty. Střety demonstrantů s policií, která od dubna demonstrace brutálně potlačuje, si vyžádaly už přes 120 obětí, většina z nich podlehla střelným zraněním.
Armáda obklíčila prokuraturu
Generální prokuraturu v sobotu ráno obklíčilo podle agentury AP asi třicet vojáků. Podle místního opozičního deníku El Nacional vojáci brání zaměstnancům prokuratury v přístupu do budovy, ale také nedovolují tisku, aby se zdržoval v blízkosti a o dění informoval. Novináři museli vyklidit i přilehlé náměstí.
Podporu Ortegové v sobotu vyjádřil i předseda parlamentu Julio Borges. „Madurův režim se snaží zastrašit prokurátorku Ortegovou, stejně jako to dělá v případě poslanců,“ napsal dnes na twitteru Borges. „Ortegová má veškerou naši podporu, společně obranou ústavy a demokracie porazíme diktaturu,“ napsal dnes také na twitteru Borges.
