Vedle čtvrteční celonárodní stávky oznámil opozicí kontrolovaný parlament, že jmenuje nové členy nejvyššího soudu, který mají nyní pod kontrolou stoupenci Madurových socialistů. Opozice též uvedla, že se pokusí ustavit vládu „národní jednoty“. Podle Reuters by tak mohla vzniknout paralelní vláda.
Madurovy plány v neděli odmítlo 98 procent Venezuelanů. Referenda, které má na prezidenta zvýšit tlak, se zúčastnilo 7,18 milionu lidí.
Nedělní plebiscit byl reakcí na plán vlády uspořádat 30. července volby do nového orgánu zvaného Ústavodárné shromáždění. Opozice bude tyto volby bojkotovat jako nedemokratické, neboť způsob jejich konání stanovil prezidentský dekret a volební komise nakloněná vládě. Vláda chce podle kritiků novým orgánem nahradit parlament, v němž má opozice většinu, a posílí diktaturu prezidenta.
Účast na referendu byla nižší než počet těch, kteří v nedávných parlamentních volbách hlasovali pro nakonec vítěznou opozici. Tehdy volilo opoziční kandidáty zhruba 7,7 milionu obyvatel téměř 29 milionové země.
Očekávalo se, že z 19 milionů oprávněných voličů zúčastní nadpoloviční většina. To se nestalo. Podle opozičních vůdců je důvodem skutečnost, že bylo možné otevřít jen 2 000 volebních středisek.
Střelba před volební místností
Nedělní hlasování doprovázely násilnosti. Před jednou z volebních místností v caracaské čtvrti Sucre stoupenci vlády na motocyklech stříleli do lidí a zabili 61letou ženu a další čtyři lidi zranili. Incident vyvolal paniku, videa na sociálních sítích ukazují stovky lidí prchajících z místa střelby.
Voliči v referendu drtivou většinou odmítli svolání nového shromáždění, vyzvali armádu k ochraně stávající ústavy a podpořili konání voleb ještě před vypršením Madurova mandátu na počátku roku 2019, uvedli akademici monitorující hlasování.
Referendum v noci na pondělí podpořily vlády Kanady a Mexika. Podporu hlasování vyjádřila i pětice bývalých prezidentů z latinskoamerických zemí, kteří o víkendu situaci ve Venezuele sledovali. Madurův ministr zahraničí Samuel Moncada dnes označil mexického exprezidenta Vincenta Foxe, který byl členem této skupiny, za nežádoucí osobu a zakázal mu budoucí vstup do země. „Cítím se tímto projevem uznání od diktátorské vlády vysoce poctěn,“ reagoval Fox.
Také šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová venezuelskou vládu vyzvala, aby od svolání Ústavodárného shromáždění opustila.
Podle průzkumů odmítá zřízení Ústavodárného shromáždění 70 procent Venezuelanů a 80 procent nesouhlasí s politikou socialistické vlády, která zemi přivedla na pokraj bídy a paralyzovala veřejný život.
Ve Venezuele, zmítané už několik let hlubokou ekonomickou krizí, se od dubna konají téměř každý den protesty proti vládě. Demonstrace Madurův režim tvrdě potlačuje, zemřelo při nich už přes sto lidí.
