Podle Stoltenberga už další posily pro současných zhruba 13 500 zahraničních vojáků v Afghánistánů přislíbilo 15 zemí a oznámení o dalších příspěvcích Aliance očekává. „Naši vojenští velitelé požádali o několik tisíc vojáků navíc. Mohu potvrdit, že naši přítomnost v Afghánistánu posílíme,“ oznámil Stoltenberg.
Zdvojnásobit chce Aliance především počet vojáků speciálních sil, kteří v misi působí.
Upozornil ale, že na charakteru mise Resolute Support se nic nezmění. Aliance ukončila bojové operace před dvěma roky. Spojenečtí vojáci budou nadále radit, pomáhat a cvičit afghánské bezpečnostní složky. „Neprovádíme bojové operace, ale pomáháme Afgháncům bojovat a převzít plnou odpovědnost za bezpečnost v jejich vlastní zemi,“ řekl Stoltenberg.
Šéf Aliance uvedl, že existují tři hlavní oblasti, ve kterých by spojenci pomoc afghánským silám chtěli zintenzivnit. V prvé řadě jde o posílení schopností afghánských speciálních sil, které podle něj už prokázaly svou profesionalitu a v boji proti Talibanu hrají významnou roli. „Nyní pracujeme na tom, jak můžeme dále posílit speciální operace sil afghánské armády,“ konstatoval Stoltenberg.
Druhou oblastí je pak podpora rozvoje afghánského letectva, na kterém se podílejí i čeští vojáci. „Vzdušné síly jsou důležité jak v boji proti teroristickým skupinám a Talibanu, ale také pro Medevac (odsun zraněných) nebo pro podporu pozemních sil,“ řekl. Třetí oblastí, kde chce NATO dělat víc, je výcvik a vzdělávání afghánských důstojníků.
„Více než 70 procent chybějích sil pro misi je naplněno. Jsem velmi optimistický, že budeme schopni doplnit i zbytek,“ uvedl po schůzce americký ministr obrany James Mattis.
Kolik vojáků přesně Aliance do Afghánistánu vyšle, zatím podle Stoltenebrga není jasné. Spojené státy uvažují o vyslání až čtyř tisíc vojáků. Přesná čísla od amerického ministra Jamese Mattise ale šéf NATO ještě neočekává. Podle Stoltenberga existuje totiž velmi úzká spojitost mezi tím, co se děje na bojišti, a možnostmi afghánské vlády a mezinárodního společenství dohodnout politické řešení konfliktu.
Afghánský boj nekončí. USA a spojenci chystají novou strategii |
„Musíme se ujistit, že máme dostatečný počet vojáků schopných nadále podporovat Afghánce, aby byli schopni prolomit patovou situaci a udělat pokroky na bojišti, které pak mohou vydláždit půdu pro politické řešení,“ konstatoval.
Náměstek českého ministra obrany Jakub Landovský v Bruselu novinářům řekl, že Praha nyní nepočítá s posílením své účasti v Afghánistánu, kde je nyní asi 250 lidí. „Je ale dobré vědět, že ČR pomáhá i na svém vlastním území výcvikem afghánských pilotů vrtulníků a opravami těchto vrtulníků. V této oblasti se domníváme, že možné naši pomoc zemi zkoušené terorismem navýšit,“ citovala Landovského agentura ČTK.
Naopak konkrétní posily ještě před jednáním přislíbil britský ministr obrany Michael Fallon. Londýn je ochoten poslat ke stávájícímu kontingentu 500 vojáků dalších sto. „Je požadována naše pomoc a je důležité, aby Evropa reagovala. Nadnárodní teroristické skupiny působící v Afghánistánu jsou hrozbou pro nás v západní Evropě,“ citovala Fallona agentura AP.
Kromě mise v Afghánistánu ministři devětadvacítky v Bruselu diskutovali také o situaci na Ukrajině, zvýšené vojenské aktivitě nad Baltem nebo posilováním schopností. Jedním z hlavním témat bylo zvyšování výdajů na obranu.
