Od loňského července mají státní úřady, obce a státní a městské firmy povinnost zveřejňovat své smlouvy nad 50 tisíc korun bez DPH v Registru smluv (smlouvy.gov.cz). Zatím jim ale sankce nehrozily. Teď to bude jiné – smlouvy bez zveřejnění prostě nezačnou platit a může se tak stát, že dodavatel nedostane zaplaceno.
Je přitom jedno, která strana smlouvu zveřejní – může to být jak veřejnoprávní instituce či firma, tak dodavatel, který zakázku dodal. Poslanci teď navrhují, aby se nemusely zveřejňovat kontrakty týkající se předmětu podnikání některých státních a městských firem. Důvodem má být, aby zveřejnění nemělo nežádoucí dopady na bezpečnost, ochranu zdraví nebo citlivých informací.
Kompromis šesti stran
Utajit by se tak mělo, za kolik a od koho nakupuje suroviny a komu dodává své výrobky státní Budvar nebo Explosia. Ale měli bychom znát, za kolik tyto firmy a vůbec všechny úřady a samospráva nakupují právnické a provozní služby a majetek, informační technologie, kolik utrácejí za marketing či sponzoring a podobně.
Dotkne se to i veřejnoprávní České televize a Českého rozhlasu, ty by nemusely zveřejňovat smlouvy, které se dají považovat za obchodní tajemství – jako mimořádné přenosy či licenční práva na sportovní utkání. Veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce mohou výjimku využít na smlouvy, které uzavírají se soukromou podnikatelskou sférou. U zdravotnických zařízení jde zase o dodávky léků a zdravotnických prostředků.
Politici se registru smluv bojí, vykostili ho záměrně, tvrdí expert |
Novelu společně navrhli poslanci šesti stran a jde o kompromis, který má nahradit jinou, Senátem zamítnutou novelu. Ta měla zavést plošnou výjimku na všechny státní, krajské a obecní firmy, které něco vyrábějí nebo s něčím obchodují.
Výjimku už při schválení původního zákona v listopadu roce 2015 dostal ČEZ a některé úřady: Poslanecká sněmovna, Senát, Kancelář prezidenta republiky, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a ombudsman. Toto zůstává. I nadále bude platit, že pokud by se jednalo o obchodní tajemství, mohou se některé údaje ve zveřejněné smlouvě začernit, takže je veřejnost v registru nepřečte.
Jenže už teď se odkaz na obchodní tajemství zneužívá. Například Česká pošta nezveřejňuje podle Hlídače smluv cenu u 83 procent svých smluv a stejně tak nezveřejňuje, pro koho dodává – dokonce ani smlouvy s jinými státními úřady.
Hrozí zneplatnění celé smluvy
Dosud bylo nezveřejňování smluv nebo vynechávání důležitých údajů (cena, smluvní strany, předmět zakázky) sice porušením zákona, ale netrestalo se za to. Od července pak hrozí zneplatnění celé smlouvy od samého začátku.
Zveřejnit smlouvu v registru přitom může kterákoliv ze smluvních stran a musí to udělat do tří měsíců od jejího podpisu. Když si nezveřejnění někdo všimne – například zaměstnanec úřadu nebo neúspěšný uchazeč o zakázku, může se stát, že dodavatel nedostane za práci zaplaceno, že odpovědný úředník bude potrestán a zakázku z veřejných peněz budou řešit několik let soudy.
Podle Michala Bláhy, který provozuje web Hlídačsmluv.cz je snaha utajit některé smlouvy absurdní. „Zatímco v Británii se řeší, jak otevřená data co nejlépe využít, v Česku se dohadujeme, jestli budeme nebo nebudeme data skrývat. U úřadů a politiků panuje obava, že když se data odkryjí moc, mohlo by se jim to vymstít,“ říká.
