„V momentě, kdy jste starosta a budete upozorněn na to, že ta smlouva, z které se plní, je neplatná, a vy přesto plníte, třeba zaplatíte fakturu, tak v ten moment se dopouštíte trestného činu, protože nehospodárně nakládáte s veřejnými prostředky, protože vy nemáte co proplácet na základě smlouvy, která je neplatná,“ řekl Jiří Skuhrovec, jeden z garantů Rekonstrukce státu.
Zákon o registru smluv platí už rok a právě teď vstupuje boj o dohled nad nakládání s veřejnými penězi do další fáze. Od 1. července totiž začíná platit pravidlo, že když nebude smlouva zveřejněna, je neúčinná a nemělo by se podle ní plnit. Pokud se nezveřejní ani do tří měsíců, je zcela zrušena.
Netýká se to ale jen obcí, ale pozor musí dávat i lidé ze státních, krajských i městských firem, aby jimi uzavírané smlouvy byly řádně zveřejněny v registru smluv. Zákon se totiž týká i firem, jež ovládá stát, kraje a obce.
Smlouvy nezveřejněné v registru bude moci napadnout jeden z obou partnerů, kdy se mu něco nelíbí, nebo se také do sporu může „zamíchat“ konkurenční firma, které neuspěla při veřejné zakázce.
Skuhrovec z Rekonstrukce státu v pondělí uvedl, že z tisícovky firem s městskou účastí jich zatím více než 700 nezveřejnilo v registru smluv ani jednu jedinou smlouvu. Na smlouvy, které byly uzavřené do letošního 30. června, se sankce neplatnosti nebude vztahovat zpětně.
Poslanci se pokusí ještě do konce června schválit novelu zákona o registru smluv, podle níž by se povinnost zveřejňovat neměla týkat těch smluv, kdy podnik není veřejným zadavatelem podle zákona o veřejných zakázkách, a které byly uzavřeny v běžném obchodním styku. Z registru smluv ale nebudou moci zmizet smlouvy těchto firem na propagaci či nákup vybavení.
Osm procent smluv s firmami s vazbami na politiky či sponzory
Za první rok existence registru smluv bylo uzavřeno více než 530 tisíc platných smluv a více než 97 tisíc jich bylo zneplatněno, uvedl v pondělí Michal Bláha, který provozuje stránky Hlidacsmluv.cz. Drtivá většina úřadů či firem si s novou povinností podle něj poradila.
„Více než 113 tisíc smluv, to je 21 procent, má utajenou cenu,“ uvedl Bláha. Analýza ukázala, že 8 procent všech smluv z celkového objemu smluv v hodnotě 2,43 bilionu korun bylo za dobu platnosti zákona o registru smluv uzavřeno s firmami, které mají vazbu na politiky či sponzory stran.
