„Vysíláme tím silný signál, že naše Aliance je jednotná a že útok na jednoho spojence bude považován za útok na všechny. To je neochvějný závazek, který udržuje naše národy v bezpečí takřka 70 let,“ prohlásil šéf NATO Jens Stoltenberg, který v pondělí navštívil bojovou jednotku v Lotyšsku a v úterý v Litvě.
Na vzniku a rozmístění čtyř vícenárodních praporů se před rokem dohodly členské země NATO kvůli posílení své schopnosti odstrašení. Důvodem je obava členských zemí na takzvaném východním křídle z ruské politiky.
V každé ze zmíněných zemí je nyní rozmístěno zhruba 1 100 spojeneckých vojáků, kteří se budou po nějaké době střídat. Pod kanadským velením v Lotyšsku působí vojáci z Albánie, Itálie, Polska, Slovinska a Španělska. Praporu v Estonsku velí Britové a své vojáky tam vyslala Francie.V Litvě pak pod německým velením jsou nasazeni vojáci z Belgie, Lucemburska, Nizozemska a Norska. V Polsku pod velením Američanů působí vojáci z Rumunska a Británie.
Rozmístění a složení vícenárodních praporů NATO v Pobaltí a Polsku v červnu 2017
Stoltenberg připomněl, že rozmístění čtyř praporů na východní hranici je jen součástí širšího posílení kolektivní obrany Aliance. Spojenci podle jeho slov mimojiné ztrojnásobili počet vojáků Sil rychlé reakce NATO na 40 tisíc a vytvořili takzvané hrotové síly, které jsou připraveny dorazit na pomoc ohrožené členské zemi v řádu hodin.
Stoltenberg zopakoval, že jde o čistě obranné kroky, které jsou reakcí na ruské akce a není jejich cílem vyprovokovat konflikt. Zároveň ujistil, že Aliance chce pokračovat v dialogu s Moskvou.
„Platí, že ze strany Ruska nevidíme žádnou bezprostřední hrozbu vůči kterékoliv členské zemi, ale zaznamenali jsme výrazné nahromadění vojenských sil (Ruska) také v oblasti Baltského moře a viděli jsme, že Rusko je ochotno použít vojenskou sílu vůči svým sousedům, jako v Gruzii a na Ukrajině,“ řekl.
Jak uvedla litevská prezidentka Dalia Grybauskaitė, posílením kapacit ve východní Evropě „Aliance prokázala svůj závazek zajistit odstrašení a obranu“, Litva ale Litva bude ještě usilovat o zrychlení rozhodovacích procesů a posílení protivzdušné obrany v celé oblasti.
Z trojlístku pobaltských republik nyní především Litva neskrývá obavy s připravovaných velkých rusko-běloruských vojenských manévrů „Západ 2017“. Litevská rozvědka tvrdí, že cvičení bude přímo simulovat vojenských konflikt proti NATO a obává se možných provokací na hranicích.
„Máme v úmyslu cvičení pečlivě sledovat a monitorovat,“ uvedl Stoltenberg. Vyzval přitom Moskvu, aby na cvičení pozvala mezinárodní pozorovatele. Rozsáhlé strategické cvičení se uskuteční v září v Rusku a Bělorusku a má jít o nejdůležitější společnou vojenskou akci obou zemí v letošním roce. Moskva však kvůli napjatým vztahům se Západem odmítla poskytnout Alianci podrobnější informace.
Podle takzvaného Vídeňského dokumentu platí, že členské státy OBSE musí ostatní signatářské země informovat o cvičení 42 dní předem, pokud počet vojáků zapojených do cvičení přesáhne 9 tisíc. Pokud se cvičení účastní více jak 13 tisíc vojáků, musí být na manévry pozváni pozorovatelé. Zatímco Aliance i přes napjaté vztahy ruské pozorovatele na velké manévry zve, Moskva to odmítá.
Při posledním cvičení Západ 2013 Rusko na své západní hranici testovalo nasaditelnost 90 tisíc vojáků. Podobně tomu bylo i čtyři roky předtím, kdy manévry Západ 2009 končily simulací jaderného útoku na Polsko.
Češi zamíří do Pobaltí příští rok
Do vícenárodních praporů plánuje příští rok vyslat vojáky také Česká republika. už o tom rozhodla vláda. V Litvě a Lotyšsku má příští rok působit až 290 českých vojáků.
Pod německým velením v Litvě to má být mechanizovaná rota o síle 250 vojáků a pod kanadským v Lotyšsku pak minometná četa, tedy asi 40 vojáků. Mandátem k vyslání těchto jednotek by se měla zabývat Poslanecká sněmovna.
„V současné době intenzivně pracujeme na přípravě jednotek určených k vyslání. Pro německé uskupení se bude jednat o mechanizovanou rotu na vozidlech Pandur a pro kanadské uskupení o minometnou četu,“ konstatoval zástupce náčelníka Generálního štábu Jiří Baloun.
Jak podotkl, pobaltské státy vnímají nasazení vícenárodních sil jako velmi důležitý signál alianční jednoty a vzájemné solidarity. „Během všech diskuzí jsem měl možnost se přesvědčit, jaký význam je přisuzován našemu zapojení,“ dodal Baloun, který v úterý osobně sledoval nasazení praporu NATO v Litvě.
