Finsko zažívá v posledních dnech bouřlivé zvraty ve vládní koalici. Premiér Juha Sipilä si rozmyslel dříve ohlášenou demisi vlády, která byla na spadnutí poté, co musela z vládní koalice odejít Strana Finů (dříve Praví Finové).
Premiér navrhl vyloučení nacionalistické strany poté, co se do jejího čela dostal Jussia Halla-aho, zastánce tvrdé protimigrační politiky, který prosazuje vystoupení Finska z Evropské unie, popsal server Politico.
V roce 2009 byl Halla-aho dokonce stíhán za podněcování etnické a náboženské nenávisti, když na svém blogu napsal, že islám je náboženství, které posvěcuje pedofilii. V roce 2012 byl pak nový lídr Strany Finů odsouzen za článek na blogu, ve kterém poznamenal, že „okrádání daňových poplatníků a státu je kulturním a možná i genetickým předpokladem Somálců“.
„Neexistuje žádný důvod, proč pokračovat ve spolupráci se Stranou Finů,“ uvedl premiér po zvolení nového lídra a navrhl rozpad koalice, kterou tvoří jeho strana Finský střed, konzervativní Národní koaliční strana a nacionalisté.
Strana Finů Stranu Finů (dříve Praví Finové) založil Timo Soini spolu s dalšími v roce 1995 na troskách Rolnické strany Finska. Do parlamentu se poprvé dostala v roce 1999, kdy získala jeden mandát. Nyní je třetí nejsilnější stranou v zemi. Vedení strany převzal 10. června 2017 kontroverzní europoslanec Jussi Halla-aho. Zdroj: ČTK |
Krátce nato však Stranu Finů opustilo dvacet „umírněných“ poslanců a vytvořilo Novou Alternativu. Hnutí posléze podpořilo premiéra a nahradilo Stranu Finů ve vládní koalici.
Finsko na prvním místě
Premiér Sipilä sám přiznává, že prudký nárůst počtu přistěhovalců a incidenty s ním spojené jsou příčinou vzrůstajícího neklidu ve finské společnosti. Lze je však podle něj překonat pomocí vhodného integračního programu.
„Množství žadatelů o azyl bylo v roce 2015 desetinásobné oproti tomu, na kolik jsme byli zvyklí. Právě to je pro naši společnost velká výzva,“ řekl Sipilä při rozhovoru v oficiálním sídle v Helsinkách. „Máme speciální integrační program, který dle mého názoru funguje velmi dobře. I přesto jsou zde nejrůznější debaty a incidenty,“ dodal.
Jeden takový incident se uskutečnil 31. května, když se hrstka pravicových demonstrantů rozhodla demonstrovat proti „islamizaci společnosti“ pár metrů od školního hřiště ve východní Kontule, dělnické čtvrti v Helsinkách s relativně vysokou koncentrací přistěhovaleckých rodin.
Spouštěčem protestu byla krátká prezentace o ramadánu žáků místní školy Vesalan, kteří při ní nahlas odrecitovali několik veršů z Koránu. Následná demonstrace byla vysílána na youtubovém kanálu Marca de Wita, člena protipřistěhovalecké skupiny Finsko na prvním místě. Záznam zhlédlo mnoho studentů a taktéž zaměstnanců školy. Muslimové tvoří asi pětinu všech žáků školy. Někteří z nich jsou uprchlíci, většina ale pochází z Finska.
„Naši žáci si něco takového nezaslouží,“ říká Suaad Onniselkäová, která na škole Vesalan vyučuje fyziku, matematiku a islámské náboženství. Všichni finští školáci mají nárok na náboženskou výuku podle vlastního vyznání. Rodiny žáků bez víry mohou pro své děti zvolit výuku etiky.
Onniselkäová konvertovala k islámu a vdala se za muže se somálskými kořeny. Společně vychovávají tři děti. Sama hodnotí imigraci pozitivně, podle jejího názoru přistěhovalecké rodiny znají hodnotu vzdělání. Chápou, že je jejich vstupenkou do společnosti a zároveň lístkem k lepšímu životu.
Podle Onniselkäové umožnila stoupající obliba Strany Finů mnoha lidem „stát se otevřeně rasistickými“. Podle zprávy z roku 2016, kterou zpracovala finská policejní akademie, vzrostl počet rasově motivovaných zločinů z 919 případů v roce 2011 na 1 250 případů v roce 2015.
„Mnoho členů skupiny Finsko na prvním místě se připojilo k webové stránce, která vznikla na podporu Jussia Halla-ahoa,“ dodává výzkumník centra parlamentních studií při univerzitě v Turku Niko Hatakkua. Úspěch Halla-ahoa povzbudil finské on-line protipřistěhovalecké skupiny. Podle Hatakkua se tyto skupiny staly protipólem k „měkkosti“ a otevřenosti, s níž až doposud Finové vnímali přistěhovalectví.
Podle profesorky Mari K. Niemiové z univerzity v Turku bude zajímavé sledovat, zda budou vyhraněně nacionální síly i po koaliční rošádě nadále schopné proniknout do vládních funkcí.
