Finanční správa šetří téměř 450 karuselů, odhalila je kontrolní hlášení

Co mají společného Roztok, Šroubek, Brusle, Elegán nebo Mor? Jsou to krycí názvy pro podvodná řetězová schémata, která odhalila od září loňského roku daňová správa na základě analýzy kontrolních hlášení o DPH. Aktuálně šetří analytici 443 podezřelých řetězců z celkem 1 900 dosud odhalených.

Reálné schéma velmi složitého karuselového podvodu se zapojením českých firem. | foto: Finanční správa ČR

Při prošetřování podezřelých řetězců jsou nejdříve na řadě ty potenciálně největší daňové úniky. „Postupujeme od největších rizik k těm nejmenším, máme omezenou kapacitu,“ řekl Martin Janeček, ředitel finanční správy.

Kontrolní hlášení funguje od roku 2016. Plátci DPH na formulářích měsíčně nebo čtvrtletně uvádějí od koho a za kolik nakoupili zboží a služby. Dosud v nich daňová správa našla možné úniky ve výši 21,5 miliardy korun (více o prvních výsledcích kontrolního hlášení zde). Část z toho jsou ale jen administrativní chyby – například odběratel chybně uvede číslo faktury, takže ji u dodavatele nejde zkontrolovat.

V největší pavučině je 171 firem

Finanční správa v úterý zveřejnila anonymizovaná schémata několika karuselových podvodů. Nejsložitější z nich připomíná pavučinu, je do něj zapojeno 171 firem. Nejvyšší doměřená daň činí 120,5 milionu korun. Nejoblíbenějšími komoditami v podvodech jsou agenturní zaměstnávání, reklamní služby anebo elektronika.

Karuselové podvody

Finanční správa odhalila 1 900 řetězců, do nichž je zapojeno téměř 9 000 subjektů. Prověřuje 443 řetězců a 4 886 firem.

Při spárování kontrolních hlášení mezi odběratelem a dodavatelem zjišťovali kontroloři případný nesoulad. Zjistili 55 000 možných pochybení, které mohou znamenat daňový únik až 21,5 mld korun.

^{Zdroj: Finanční správa}

Jak řetězový podvod funguje? Na začátku stojí firma registrovaná jako plátce DPH, která poskytuje zboží nebo službu. Komodita ale může být jen fiktivní. Firma věc přeprodá dalšímu článku v řetězci. Jenže z tržby neodvede DPH a zmizí, nepodá daňové přiznání ani kontrolní hlášení. Obvykle za ní stojí takzvaní bílí koně – nastrčení cizinci z východu či bezdomovci s trvalým bydlištěm na obecním úřadě.

Nikdo si na nich nic nevezme, peníze z firmy mezitím vytáhne organizátor podvodu, často se obchoduje v hotovosti, anebo někdo vybílí účet prostřednictvím bankomatu.

Zboží nebo služba se pak přeprodává dál přes řetězec firem, aby se oddálilo odhalení podvodu. Poslední v řadě pak prodá komoditu konečnému uživateli doma nebo ji prodá do jiného státu EU a inkasuje nadměrný odpočet DPH (‚vratku‘) od finančního úřadu. To je částka, kterou finanční úřad na začátku řetězce sice nedostal, ale má povinnost ji firmě vyplatit – pokud nemá důvodné pochybnosti.

Výběr daně se může zvýšit až o 9 miliard

Ředitel Janeček očekává, že letos se díky kontrolnímu hlášení zvedne výběr DPH zhruba o 9 miliard korun. Loni se základna po očištění o růst ekonomiky zvedla podle odhadů daňové správy o více než 11 miliard. Část firem hlášení od podvodu odradí, část peněz se podaří získat formou zablokování majetku a účtů nebo zadržením vratky DPH.

Jak fungují podvodné kolotoče? Zboží rotuje přes desítky firem

Na přelomu roku 2015 a 2016 například finanční úřad obstavil účty firmě provozující e-shop Levneelektro.cz (více zde), která to označila v médiích za šikanu. Nezbavila ale finanční správu mlčenlivosti, aby zveřejnila své důkazy. Případ vyšetřovala policie a padla v něm čtyři obvinění s podezřením na únik DPH.

Preventivní zablokování peněz, takzvaný zajišťovací příkaz, může teoreticky postihnout i firmu, která je do podvodu zapletená nevědomě (o problémech při zajišťování účtů zde). Finanční úřad za poslední čtyři roky prohrál sedm sporů u Nejvyššího správního soudu. Za stejnou dobu vydal pět tisíc příkazů.