„Ukazuje to na nesystémovou a nedobrou správu peněz daňových poplatníků,“ dodal Skopeček a kritikou na Babiše nešetří ani předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
Babiš oponenty odmítá. „ODS k tomu nemá co mluvit. Nedávno zveřejnila vlastní daňový balíček, který by způsobil ve státním rozpočtu výpadek kolem 190 miliard korun, což je zcela nerealistické,“ reagoval Babiš v narážce na plány občanských demokratů zveřejněné v dubnu.
Ti chtějí prosadit zavedení patnáctiprocentní sazby z hrubé mzdy namísto superhrubé, zrušení solidární daňové přirážky, kterou platí lidé s nejvyššími příjmy, či obnovit strop pro odvod zdravotního pojištění.
Babiš, jehož odvolání po prezidentovi už několik týdnů požaduje premiér Bohuslav Sobotka, záměr předložit deficitní rozpočet oznámil ve čtvrtek večer v televizi Barrandov. Původně se přitom předpokládalo, že návrh rozpočtu pro rok 2018 připraví až Babišův předpokládaný nástupce Ivan Pilný.
Důchody, platy, sport
Ministr financí návrh rozpočtu ve středu předloží vládě, do té doby nechce mluvit o žádných detailech. Uvedl pouze, že za navýšením výdajů stojí především plánované zvyšování důchodů a platů, ale i prostředků na obranu a sport.
Je tak patrné, že příčinou schodku jsou především dárky voličům. Jen zvýšení penzí o 501 korun měsíčně zvedne podle Babiše výdaje asi o 23 miliard. Původně přitom stát ve střednědobém výhledu státního rozpočtu, který předkládal minulý rok, počítal, že vyšší důchody zatíží rozpočet v příštím roce jen 16,7 miliardy.
Také prostředky na platy státních zaměstnanců měly podle původních předpokladů narůst jen o necelou půlmiliardu a měly se týkat převážně soudců, státních zástupců a dalších ústavních činitelů. Oproti výhledu však premiér Sobotka už dříve uvedl, že vláda chce přidat také vojákům, zdravotníkům, učitelům, hasičům, sociálním pracovníkům či zaměstnancům v kultuře.
Stát neumí plánovat
Spolu s opozicí padesátimiliardový schodek kritizují ekonomové. „Vzhledem ke zrychlujícímu růstu ekonomiky je rozpočtový deficit 50 miliard korun zbytečný,“ říká hlavní ekonom Deloitte David Marek. Podle něj by stát neměl přicházet s dalšími prorůstovými opatřeními v době, kdy se ekonomice daří a vykazuje i některé náznaky přehřátí. „Kdyby si prorůstový impulz nechala na později, až bude potřeba, bylo by to užitečnější,“ míní Marek.
Pavel Sobíšek z UniCredit Bank dokonce pochybuje, že se podaří plánovaný schodek dodržet. „Stávající vláda se všemožně snažila o zvýšení výdajů, především mzdových a sociálních, takže dodatečné příjmy z lepší výkonnosti ekonomiky již zřejmě byly plně rozděleny,“ míní Sobíšek.
Loni skončil rozpočet překvapivě po 21 letech v plusu 62 miliardy korun, přestože vláda původně počítala se sedmdesátimiliardovým deficitem. Místo efektivity úspor se však spíš prokázalo, že stát neumí plánovat. Na přebytku se sice odrazil i lepší výběr daní, hlavní roli však sehrála skutečnost, že stát nedotáhl do konce investice, které sám připravoval.
„Je samozřejmě možné, že výsledek příštího roku dopadne lépe než plánovaných 50 miliard, ovšem jen za podmínky opětného nedočerpání investic,“ zůstává proto skeptický Sobíšek.
Česko loni poprvé za více než dvacet let hospodařilo s přebytkem:
30. června 2017 |
