Rodina Alexandry Kiňové se přijetím daru, striktně vázaného na konkrétní výdaje, paradoxně ocitla ve finanční nouzi. Čerpat peníze ze sbírky může pouze pro potřeby paterčat a vždy k poslednímu dni každého roku musí podat na magistrát vyúčtování. Například z nich nemůže koupit nic pro staršího syna Antonia.
Podle advokátky Kláry Samkové, která rodinu zastupuje, byli podvedeni všichni drobní dárci a rodina paterčat navíc vlastně dotuje stát. „Je to celé na hlavu postavené. Jak je možné prohlásit za příjem něco, s čím dotyčný nemůže volně disponovat,“ vznáší řečnickou otázku Samková. Na druhé straně připouští, že úředníci, kteří pozastavili dávky, asi nemají jinou volbu.
V zoufalství se Kiňová obrátila na ombudsmanku Annu Šabatovou. „Momentálně vůbec nemohu hradit běžné výdaje domácnosti, hlavně potraviny pro osm lidí, pojištění na auto, telefon, oblečení, léky. Na běžném účtu rodiny jsme takřka na nule. Moc prosím o urychlenou pomoc při jednání s úřadem práce a ministerstvem práce a sociálních věcí,“ napsala matka paterčat ombudsmance.
Advokátka už také požádala ministryni práce Michaelu Marksovou o zmírnění tvrdosti zákona. „Rádi bychom s jejich pomocí získali zpět nárok na všechny sociální dávky,“ říká Samková. Jedná se podle ní zhruba o 27 tisíc měsíčně.
Tak trochu danajský dar
Do absurdní situace se obdarovaná rodina dostala poté, co se Kiňová rozhádala s šéfkou Klubu dvojčat a vícerčat Klárou Vítkovou Rulíkovou. Roztržka vedla k rozpadu spolupráce s klubem, který sbírku na přání matky v dubnu 2015 ukončil.
Advokátka Samková podala jménem rodiny žalobu o vydání peněz, soud ji však v lednu 2017 zamítl (více o žalobě čtěte zde). To však už obnos ležel na účtu zřizovatele, čili na pražském magistrátu, kam je klub převedl poté, co se strany nedohodly.
„Jenže v okamžiku, kdy klub předal obnos na magistrát, změnily peníze právní status a mohly být rodině předány pouze jako dar. A příjem z titulu daru se vždy započítává pro dávky ze systému pomoci v hmotné nouzi,“ popisuje Samková právní propletenec.
„Rodina bude muset těch 600 tisíc vyčerpat, a teprve když budou na nule, dávky jim obnoví. Za této situace jim budu doporučovat, aby peníze z daru vrátili, protože jinak je to pro ně ohrožující. Nemůžou z nich platit třeba třináctitisícový nájem bytu, respektive mohli by uhradit jen pět osmin nájmu,“ vysvětluje advokátka.
Fotogalerie |
A tato situace je oříškem i pro úředníky ministerstva práce a sociálních věcí. „Přes naše upozornění byly peníze poskytnuty nikoli ve formě sbírky, ale daru. V takovém případě zákon nyní neumožňuje nezapočítat tento příjem při výplatě dávky. Ačkoliv jsme prověřovali všechny možnosti, jak srážku z dávky zmírnit, zákon to nepřipouští,“ sdělil včera Petr Habáň z ministerstva s dodatkem, že úřad situaci řeší.
První česká paterčata Tereza, Alex, Martin, Michael a Daniel se narodila císařským řezem 2. června 2013 v podolské nemocnici v Praze. Šance na vznik pětičetného těhotenství spontánní cestou je jedna ku 48 milionům. Na celém světě žije zhruba 800 paterčat, spontánně z nich bylo počato víc než 130.
Problémy odstartovala hádka mezi rodinou a šéfkou Klubu dvojčat a vícerčat:
31. ledna 2017 |
