Vyrovnané řady lůžek zaplnily v roce 2015 hangáry, lodě a také stovky tělocvičen po celé zemi. Jen v hlavním městě se na provizorní uprchlické tábory přeměnilo na 63 sportovních hal. Mělo jít o dočasné opatření, které však trvalo dlouhé měsíce. Až nyní mohla berlínská radnice oznámit, že tělocvičny jsou volné a posledních 78 uprchlíků dostalo nové ubytování.
Pro berlínské vedení, dobrovolníky a v neposlední řadě školy samotné je to malé vítězství. „Ulevilo se mi, že můžeme ukončit bídnou životní situaci tolika uprchlíků ve sportovních halách. Všichni se přestěhují do lepšího. Všichni získají trochu soukromí,“ napsala v prohlášení Elke Breitenbachová, která dohlíží na berlínské radnici na integraci, práci a sociální věci.
Zatím však není zdaleka vyhráno. „Haly teď potřebují renovovat a je potřeba to udělat rychle,“ řekl pro web Deutsche Welle šéf berlínské sportovní federace Klaus Böger.
Zatímco někde bude stačit vymalovat, jinde je třeba kompletně opravit podlahu. Podle Matthiase Kollatz-Ahnena z berlínské radnice vyjdou náklady na zhruba 18 až 19 milionů eur, tedy asi 489 až 514 milionů korun.
Nyní je z 63 hal, které obývali uprchlíci, provozuschopných jen šest. Vzhledem k tomu, že jde o tělocvičny, termíny dokončení se ideálně řídí školním rokem. Cílem je zprovoznit do začátku nového roku, tedy do září, dalších 17 či 18 sportovišť. „Doufám v to, ale pochybuji, že se jim to povede,“ řekl Böger.
Část běženců je stále v provizorních ubytovnách
Další peníze by měly jít na kompenzaci sportovním klubům, které kvůli obsazeným sportovním halám přišly o zisk. (O strádání německých sportovních klubů jsme psali zde). Ani situace kolem ubytování uprchlíků však není zcela utěšená. Ačkoliv se haly uvolnily, tisíce lidí stále žijí v nevyhovujících podmínkách v masových táborech.
Provizorní bydlení mají v nafukovacích halách, skladech či v hangárech starého letiště Tempelhof. Místa, která měla být využívaná jen v případě nouze a na krátké časové období, se pro ně stala domovem na dnes už téměř dva roky. Lidé zde nemají soukromí a především ženy a děti jsou vystaveny možnému zneužívání.
Do Německa za poslední dva roky přišlo téměř 1,2 milionu žadatelů o azyl, které si jednotlivé spolkové země rozdělily podle počtu obyvatel a ekonomické výkonnosti. Na Berlín připadlo kolem 70 tisíc běženců, pro které se především na podzim 2015 kvůli nedostatku kapacit těžko hledalo ubytování.
