„Nemyslím si, že by někteří z mých kolegů tady chtěli zůstat,“ svěřila se agentuře Reuters počátkem března Sonia Papiuová, která pracuje na psychiatrickém oddělení jedné z nemocnic v Kluži. „V zahraničí se toho víc naučím. Pokud tam dostanu praxi, budu mít větší zodpovědnost než tady,“ míní mladá lékařka, která nastoupila na praxi letos v lednu a do roka by už chtěla pracovat v západní Evropě.
Neměl by to být problém. V Kluži podobně v jako jiných velkých rumunských městech působí několik pracovních agentur, které lanaří čerstvé absolventy medicíny k práci v západoevropských nemocnicích. Mezi nejoblíbenější destinace patří Francie, Německo a Velká Británie. Například v Německu je nejvíce zahraničních lékařů právě z Rumunska, podle rok staré statistiky jich tam působí 4 062.
Zdravotnické odbory odhadují, že v letech 2009 až 2015 odešlo z Rumunska 14 tisíc lékařů a 28 tisíc zdravotních sester. Nedávný průzkum ukázal, že odejít do zahraničí chce 85 procent studentů medicíny. Lákají je podstatně vyšší platy, moderní vybavení a fungující zdravotnický systém. Obrovským problémem Rumunska také zůstává korupce a klientelismus.
„Ředitelé univerzitních nemocnic jsou jmenováni na základě politických vazeb a lepší místa obsazují svými kamarády. Manažeři v nemocnicích nemusejí projít žádnou zkouškou, stačí, když jsou členy strany,“ uvedl pro iDNES.cz Constantin-Ioan Busuioc, který na konci února odešel z nemocnice v Satu Mare a nyní je na praxi v Miláně.
Mediků je až až, ale lékaři nejsou
Zdravotnictví v Rumunsku na exodus lékařů pochopitelně doplácí. Třetina míst v nemocnicích zůstává neobsazená a každý čtvrtý Rumun nemá dostatečný přístup k lékařské péči. Podle statistiky OECD z roku 2014 připadá v Rumunsku na tisíc obyvatel 2,7 lékaře. Hůř jsou na tom v EU jen Poláci (2,3), Česká republika se s údajem 3,7 pohybuje nad evropským průměrem.
Případ Rumunska je o to křiklavější, že země se výchovou nových lékařů řadí mezi evropské velmoci. Podle statistiky z roku 2014 zde na sto tisíc obyvatel připadalo více než 17 absolventů medicíny. Lépe je na tom jen Dánsko, Irsko a Malta, výše zmíněné Polsko (9,7) se krčí na konci evropského žebříčku.
„Masivní odchod doktorů z Rumunska prohlubuje problémy zdravotnického systému. Nemocnice čelí vážnému personálnímu nedostatku, v některých městech nenajdete jediného obvodního lékaře,“ řekl agentuře Reuters bývalý ministr zdravotnictví Vlad Voiculescu. Nejhorší situace panuje na venkově a v malých městech.
Není to jen o platech
„Na většině oddělení pracuje pouze jeden lékař, takže pokud si vezme dovolenou, tak to oddělení musíme zavřít,“ přibližuje situaci v praxi Cristian Vlad, ředitel nemocnice ve městě Vișeu de Sus nedaleko ukrajinských hranic. Ještě nedávno v celém regionu pracoval jediný anesteziolog, o nějž se musely podělit tři nemocnice. Teprve loni se Vladově nemocnici podařilo získal dalšího anesteziologa z Moldavska.
Českých lékařů v Německu přibývá. Loni jejich počet překročil tisícovku |
„Chovám naději, že naši praktikanti změní názor a budou zůstávat i v menších nemocnicích,“ dodává Vlad. Rumunská vláda se snaží s odlivem lékařů bojovat. Průměrný plat lékaře vzrostl na konci roku 2016 na 2 609 lei (asi 15 400 korun). To je sice daleko méně než v západní Evropě, ale je to téměř dvojnásobek toho, co lékaři brali před třemi lety.
Ministerstvo zdravotnictví připravilo také několikaletý plán, který počítá s jednodušším nabíráním lékařského personálu, možností rychlého kariérního postupu a přídavku pro lékaře ochotné pracovat v odlehlých vesnicích.
Mladí lékaři jsou k vládním snahám skeptičtí. „Současný ministr si myslí, že se ten problém dá vyřešit zvýšením platů. To však většinu doktorů nepřesvědčí, aby zůstali. Není to jen o platech. V současnosti nejsou vysoké, ale dá se z nich vyžít. Problémem je, že v Rumunsku nemůžete dělat kvalitní medicínu,“ myslí si Constantin-Ioan Busuioc.
On sám by chtěl najít práci ve Francii. „Neměl by to být problém, pracovních míst je tam dost. Chtěl bych tam zůstat tak dvacet let. Uvidíme, jak to půjde,“ dodává mladý patolog.
