„Přemýšlíme o tom, jak nechat štamgasty kouřit vevnitř. Zatím jsme celkem bezradní, ale k naší hospodě kouření prostě patří. Scházejí se tady hlavně ti, kteří si k pivu cigaretu dají. Navíc máme oddělený prostor pro nekuřáky,“ říká provozní malé hospody na Chrudimsku, který si nepřeje být jmenován.
Stejně jako někteří jiní přemýšlí o tom, že kuřáky uvnitř nechá kouřit navzdory zákonu.
„Tahle myšlenka mi samozřejmě hlavou proběhla. Rád bych ale svoje hosty nechal kouřit legálně. Přemýšlím o tom, že by tady vznikl klub. Ještě se chci poradit s dalšími majiteli a provozovateli hospod, jak to plánují oni a jak to případně vyřešit z hlediska zákona,“ dodává provozní.
To v pardubické Myslivně, kde mají kuřáci vyčleněnou svou část podniku, počítají s tím, že štamgasty budou muset vyhnat ven.
„Chceme ale pro naše hosty, kteří kouří, zprovoznit letní zahrádku, která pro ně bude určená. Vnitřní prostory necháme nekuřácké,“ říká provozovatel podniku Miloslav Škopek.
Část restaurace, která byla vyhrazená pro kuřáky, se v restauraci chystají vymalovat. „Za hranicemi jsou lidé zvyklí kouřit venku a myslím, že si na to časem zvykneme také,“ domnívá se Škopek.
Lidé se bojí, že je kuřáci před hospodou budou rušit
Ze zákazu nejsou úplně nadšení lidé, kteří bydlí v budovách nad restauracemi nebo v jejich těsném sousedství.
„To je přesně to, co potřebuju. Aby mi před okny postávaly hloučky kouřících lidí, kteří jsou hluční. Navíc si v létě nebudu moct otevřít okno, aby se mi dovnitř nenahrnul oblak dýmu,“ říká Simona Adamčová, která žije v blízkosti hospody.
Na nový zákon si budou těžko zvykat zejména starší lidé, pro které je kouření běžná součást života.
„Když jsem byl mladý, kouřilo se všude. Na úřadech, ve vlacích, dokonce u doktorů. Jsem kuřák, chodím s partou pravidelně do hospody a neumím si představit, že budeme chodit kouřit někam ven. Naše generace je na kouření prostě zvyklá,“ vysvětluje Jiří Mareček, který nedávno oslavil padesáté narozeniny.
Zatímco v některých podnicích se bude kouřit do poslední možné chvíle, jinde už prostory změnili na nekuřácké v uplynulých měsících a letech. Příkladem je třeba pardubická Potrefená Husa, kde se v pátečních a sobotních večerech vznášel tabákový kouř. Nyní je restaurace nekuřácká. Stejně jako i řada dalších.
„Hospodu jsme změnili na nekuřáckou asi před rokem. Neřekl bych, že nám hostů ubylo. Část lidí chodit přestala, přibyli někteří noví. Vesměs si nikdo nestěžoval, všichni to vzali jako hotovou věc a ti, kteří chtějí, si chodí zapálit ven,“ říká číšník z Potrefené Husy.
Protikuřácký zákon začne platit symbolicky v den, který je Světovou zdravotnickou organizací vyhlašován jako Světový den bez tabáku. Zákaz kouření se bude týkat všech hospod, restaurací, kaváren a barů bez rozdílu, nebude se vztahovat jen na kouření vodních dýmek. Kouřit se ale nebude moci také na nekrytých zastávkách a nástupištích veřejné dopravy. Nově si kuřáci nezapálí ani v zoologických zahradách, s výjimkou vnějšího vyhrazeného prostoru pro kouření (o zákonu zde).
Dvacet senátorů v čele s Jaroslavem Kuberou z ODS a majitelem Synotu Ivem Valentou podali v polovině března na protikuřácký zákon ústavní stížnost. Navrhují zrušit nejen plošný zákaz kouření, ale také stať, která podle nich fakticky zavádí trestání za nepovedenou sebevraždu. Tyto části, které zavádí novela zákona o ochraně zdraví, podle nich nepřípustně zasahují do svobody občanů (o stížnosti zde).
