„Popřál jí hodně štěstí v prezidentských volbách,“ přilbížil agentuře Reuters podrobnosti půlhodinového jednání v Kremlu poradce Le Penové Ludovic de Danne, který se jednání účastnil. „Bylo jasné, že si rozumějí, jsou na stejné vlně,“ dodal. Obsahem setkání byla podle něj především mezinárodní politika včetně boje proti terorismu. O prezidentských volbách se prý skoro vůbec nemluvilo.
Putin během schůzky ujistil, že Rusko se do voleb nebude vměšovat. „V žádném případě nechceme nijak ovlivňovat nadcházející události, ale vyhrazujeme si právo jednat s představiteli všech politických sil ve Francii, stejně jako to činí naši evropští partneři i Spojené státy,“ citovaly Putina ruské tiskové agentury. Podle agentury AFP je neobvyklé, že ruský prezident kandidátku přijal tak těsně před volbami.
Předsedkyně Národní fronty (FN) během setkání podle svých slov hovořila mimo jiné o boji proti islamistickému terorismu a v ruské televize uvedla, že za tímto účelem je nezbytné účinně sdílet informace. „Je zajímavé probírat s vámi rozvíjení vztahů našich zemí a situaci v Evropě. Vím, že zastupujete evropské politické spektrum, jež se velmi rychle rozvíjí,“ poznamenal při schůzce Putin.
Podle agentury Reuters by setkání s ruským prezidentem mohlo Le Penové ve volbách pomoci. Agentura zároveň poznamenala, že zatímco popularita političky ve Francii stoupá, dosud se jí nedařilo získat jakoukoli podporu v zahraničí vyjma obdobných krajně pravicových stran.
Lavrov: Le Penová není populistka, ale realistka
Krajněpravicová kandidátka na prezidentku před setkáním s Putinem promluvila před zahraničním výborem Státní dumy. „Nevidím žádný důvod, jenž by ospravedlňoval nepřátelský postoj současných francouzských čelných představitelů vůči Rusku,“ uvedla mimo jiné podle TASS před výborem.
Vůdkyně francouzské krajní pravice je v Rusku od roku 2011 již počtvrté. Schvaluje ruskou anexi Krymu. V roce 2014 půjčila její straně ruská soukromá banka spojovaná se státní mocí devět milionů eur. To vzbudilo obavy, že stranu podporuje Moskva. Národní fronta tehdy půjčku vysvětlovala tím, že francouzské banky jí půjčit odmítaly.
Pokladník FN Wallerand de Saint-Just sdělil, že návštěva Le Penové v Moskvě není motivovaná potřebou dalších finančních zdrojů. Členové strany ovšem agentuře AP řekli, že na prezidentskou kampaň i na nadcházející parlamentní volby shánějí miliony eur. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve čtvrtek o Marine Le Penové řekl, že není „populistka“, nýbrž „realistka“ či „odpůrkyně globalizace“.
Nejistota před volbami
Průzkumu institutu Odoxa ukázal, že zhruba 43 procent francouzských voličů měsíc před prvním kolem prezidentských voleb stále neví, komu nakonec dá svůj hlas. Agentura Reuters k tomu poznamenala, že sondáž jen potvrzuje nejistotu, která v proměnlivé kampani panuje.
Dosavadní průzkumy shodně ukazují, že první kolo 23. dubna pravděpodobně vyhrají nezávislý centristický kandidát Emmanuel Macron a Le Penová a že ve vzájemném souboji 7. května Macron hladce zvítězí. Sondáž Odoxa se ale zaměřila na voličskou nerozhodnost, která kampaň doprovází. „Úroveň nerozhodnutých voličů je naprosto výjimečná,“ uvedl institut Odoxa. Taková nejistota mezi voliči je podle institutu v historii voleb ve Francii bezprecedentní.
Obavy z možného vítězství Le Penové neskrývají investoři. Le Penová totiž opakovaně hovořila o odchodu Francie z eurozóny, Evropské unie i Severoatlantické aliance. Průzkum rovněž ukázal, že voliči Le Penové a kandidáta republikánské pravice Françoise Fillona mají ve svém výběru jasněji než příznivci levicových kandidátů, tedy vládního socialisty Benoita Hamona a radikála Jean-Luca Mélenchona. Fillonovy naděje ale komplikuje jeho aféra s problematickými odměnami pro manželku.
Dát hlas Le Penové chce v každém případě 60 procent těch, kteří uvedli, že šéfku FN budou volit. U Fillona je to 57 procent. V případě Macrona je to 47 procent, Mélenchona 44 procent a Hamona 40 procent.
