Jezídové ze Sindžáru za poslední dva roky už mnohokrát nesli rakev do svatyně a pohřbívali mladíky padlé v boji. Islámský stát jejich minoritu cíleně vyvražďuje a OSN hovoří o genocidě. Tentokrát však nemohou mít jezídové vztek na teroristy, kteří do regionu vpadli v létě 2014. Salam Mukhaibir zemřel spolu s dalšími čtyřmi muži tento měsíc v boji s kurdskými pešmergy, popisuje v reportáži americký list The Washington Post.
Střety se podle agentury Reuters mohou zvrhnout v krvavé bratrovražedné boje o moc. Konflikty začaly ve chvíli, kdy syrští Kurdové, kteří si říkají pešmergové z Rojavy, vstoupili na území ovládané jezídskými milicemi YBS. Obě strany však tvrdí, že ti druzí vystřelili první. Jezídové se přitom z velké části hlásí k etniku Kurdů a obě skupiny bojují v oblasti proti stejnému nepříteli v podobě Islámského státu.
Kurdové posílili díky válce s islamisty a rozšířili svůj vliv na další území v Iráku a Sýrii. Zároveň tím však vyvolali boj o moc mezi jejich jednotlivými frakcemi. Pešmergové z Rojavy (RP) jsou brigáda asi 5 000 syrských Kurdů, které v Iráku vycvičili iráčtí pešmergové, ozbrojené milice tamního autonomního Kurdistánu.
Samosprávná jednotka udržuje dobré vztahy s tureckou vládou a má i podporu Spojených států. Sporné je však umístění RP v Iráku. I když se nedávno přesunuli k syrské hranici, návrat do Sýrie odkládají. Za hranicemi by jim totiž hrozil pro změnu střet se syrskými kurdskými milicemi YPG.
Zavraždění jezídové patřili do milic s názvem Sinjar Resistance Units (YBS), které jsou spřízněné se Stranou kurdských pracujících (PKK). Strana usilující o samostatný stát je v nepřátelství s tureckou vládou, která ji označuje za teroristickou organizaci. Ankara tvrdí, že do bojů na Blízkém východě vstoupila s cílem zničit IS. Netají se ale ani tím, že chce zamezit většímu vlivu Kurdů na severu Sýrie u hranic s Tureckem.
„Cítíme se jako hračka v rukách politiků. Jezídové jsou ranění a stále krvácí. Naše sestry, dcery a manželky jsou stále v rukách Islámského státu a nyní přijde tohle,“ lamentoval nad komplikovanou situací jezídský duchovní Chalaf Bahri.
Hlavní nepřítel
Prezident Iráckého Kurdistánu Masúd Barzání opakovaně vyzval PKK, aby opustila Irák. Mnozí Jezídové se však PKK zastávají a mají je za své zachránce. Obrázky vůdce skupiny Abdulláha Öcalana jsou všude veřejně k vidění a svatyně na hoře Sindžáru je zasvěcená více než 200 bojovníkům PKK a dalších frakcí, kteří zde padli.
Jezídové však nejsou ve svém přesvědčení jednotní. Už dříve se mnozí z nich hlásili k jednotkám kurdských pešmergů (psali jsme zde). Velitel Jezídů Hajdar Šešo uvedl listu WP, že poskytl kurdským pešmergům tisíc mužů.
Civilisté mezitím znovu prchají ze svých domovů a viní frakce z bezvýznamných bojůvek, místo aby se zaměřily na hlavní zlo. „Viním je všechny. Na nikom jim nezáleží. Proč bojují mezi sebou, když mají osvobozovat naše vesnice?“ rozčílil se Džamil Chalaf, který žije s rodinou už přes dva roky v táboře a během nuceného vyhnanství přišel o dvě děti. U silnice výš v horách stojí nápis, který odráží pocity mnohých jezídských uprchlíků: „Jezídství nás spojuje, strany rozdělují.“
Podívejte se na dokument o vývoji situace v Íráku:
27. června 2017 |
