Radnice má zprávu sestavit podle metodiky, v níž vládní úředníci sociálním pracovníkům, úředníkům v obcích i ředitelům škol a učitelům radí, aby příslušníky romského etnika identifikovali na základě skutečných či domnělých antropologických, kulturních nebo sociálních znaků.
„Vládní úředníci nás nabádají, abychom si určili vlastní soubor jakýchsi viditelných poznávacích znaků, podle kterých pak máme v terénu nebo na základních školách určovat, kdo je a kdo není Rom, a výsledky posílat do oficiálních statistik. Z toho mě mrazí,“ vysvětlil náměstek.
Náměstek: Pokyn je povrchní
V souvislosti s tím si vzpomněl na starý válečný sovětský film, kde příslušník německých jednotek SS postupoval podél zástupu zajatců a zkoumáním tváře a tvaru nosu určoval, kdo je židovského původu a kdo nikoli.
„Jak se od toho liší antropologické pozorování Romů? Patrně vůbec nijak, je to fakticky totéž. Kategorizovat příslušnost k menšině na základě vzhledu člověka je nejen povrchní, protože to nevypovídá nic o jeho kvalitách, intelektu, schopnostech či přínosu společnosti, ale v 21. století po všech zkušenostech s holokaustem i nehumánní, nebezpečné, ba odporné,“ upozornil Langr.
Zprávy o stavu romské menšiny, které v těchto dnech za jednotlivé malé okresy dávají dohromady obce 3. stupně, slouží jako podklad pro stejnojmennou zprávu celonárodní. Tu si vyžádala vláda ze všech všech takových obcí v Česku.
„U romské menšiny je ale ten problém, že se k ní oficiálně hlásí relativně málo lidí. Buď proto, že se necítí Romy být, nebo mají obavy se ke své příslušnosti přihlásit,“ podotkl náměstek.
Ten nemá nic proti tomu sledovat kvalitu života národnostních či etnických menšin a jejich soužití s majoritou. K tomu ostatně města využívají hlavně poznatků od terénních pracovníků.
„Nelze ale vytvářet falešné statistiky jen podle rysů či sociálních návyků a na jejich základě tlačit ty, kteří takovému schématu možná odpovídají, do škatulky, v níž sami nechtějí být,“ zdůraznil Langr.
Radní počkají na stanovisko ministra
Radní proto Zprávu o stavu romské menšiny za Liberec neodešlou a počkají na stanovisko ministra pro lidská práva a také veřejné ochránkyně práv.
„Dopis pana Langra dorazil pohříchu dříve do médií než k nám. Až jej budeme mít k dispozici i my, poskytneme k němu stanovisko. Pokud bude mít pan náměstek i poté s pochopením problematiky potíže, velmi rádi mu pomůžeme. Nechceme, aby tápal tak, jako v případě svého loňského lapsusu ohledně zjišťování spádovosti základních škol,“ uvedl Michal Kačírek, mluvčí Odboru kabinetu ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jana Chvojky.
Langr totiž v minulosti kritizoval ministerstvo školství, které navrhovalo pro každou z mateřských škol spádovou oblast. To podle něj nebylo v Liberci možné.
Úřad veřejné ochránkyně práv s reakcí na výtky ke zprávě o menšinách vyčkává. „Paní ombudsmanka zatím žádost Liberce nedostala. Až se tak stane, své posouzení věci nejprve sdělí Liberci. V tuto chvíli tedy nebude záležitost komentovat,“ sdělila agentuře ČTK mluvčí úřadu Iva Hrazdílková.
