Po třech letech se Miloš Zeman vrátil do Červeného Kostelce. Vypravily se za ním davy jeho příznivců a jen hrstka dorazila s červenými kartami a transparenty. Mnoho neburcovali. Když jeden z nich při veřejné debatě vytáhl píšťalku, rozmluvil mu to policista z antikonfliktního týmu, že ho jinak vyvede. A na pískání nedošlo nakonec ani po debatě, mladík se marně pokoušel zapískat na prsty, takže se tomu lidé v okolí spíš zasmáli.
Na transparent napsali demonstranti provokativní otázku na imigraci. Ptali se, jak se má samo Řecko a Itálie postarat o všechny migranty, nebo zda je snad mají utopit.
„Ta druhá otázka je hloupá a zbytečná. Nikdo nechce, aby se imigranti utopili. Ale věcná otázka zní, jak se mají evropské země včetně Francie, Španělska, Makedonie, Srbska a dalších postarat o migranty. Podle mého názoru je daleko důležitější, aby všechny evropské země včetně České republiky pomohly zastavení migračního toku a aby pomohly vybudování uprchlických táborů na území severní Afriky nebo Blízkého východu, pokud tam skončí válka s islámským státem,“ míní prezident.
Vyzýval k solidaritě, protože původní země utrpí odlivem značné části lidí, kteří by je jinak mohli rozvíjet. Přitom podle Zemana Evropě nepomohou, lákají je zejména sociální systémy v Německu a Švédsku.
Za taková slova se dočkal vydatného potlesku a souhlasných výkřiků. Demonstrant s ním nakonec snad i souhlasil.
„Má to něco do sebe, ale nemyslím, že je vždycky možné pomáhat třeba v Africe. To je podmíněno, zda to dovolí místní vlády i bezpečnostní situace, což tak leckdy není. Migranti často věří, že je v Evropě čeká ráj, což jsou asi přehnané představy. Stejně by se asi část z nich snažila dostat do Evropy, i kdyby vznikly tábory. Ekonomičtí migranti by tam nejspíš nechtěli zůstat, jiní lidé zase byli ve svých zemích pronásledovaní a může jim hrozit nebezpečí,“ zamýšlel se Petr Hanč. S dalšími mladými lidmi třímali plakáty s nápisy, že vítají spolupracovníky čínských a ruských okupantů.
Továrna dosáhla na investiční pobídku
Prezident dostal i další nepříliš hladivý dotaz. Jeden muž chtěl vědět, jak by se po případném znovuzvolení snažil sjednotit společnost, když ji doteď rozděluje. Žena z davu zase podráždila hlavu státu otázkou, jestli se podřídí soudu a omluví se vnučce Ferdinanda Peroutky za výrok Hitler je gentleman.
Prezident však Červenokosteleckým hojně lichotil. Tvrdil, že se vrátil hlavně proto, že zde byl založen první tuzemský hospic, do něhož se podíval s kardinálem Dominikem Dukou před třemi a půl lety (psali jsme zde). Prosazování hospicové péče se však věnuje dlouhodobě.
Mluvil i o tom, že prezident by měl v každém městě ukázat, jak tam alespoň trochu pomohl. V Červeném Kostelci mohl vytáhnout jako trumf, že právě za jeho premiérování před sedmnácti lety se začala stavět místní gumárna Saar Gummi, tehdy ještě s německými vlastníky. Roku 2011 ji koupil čínský holding CQLT.
Německé skupině se nedařilo, peníze přišly z Číny
„Dopoledne mi ukazovali fotografii, kde jsem byl mladý a krásný a kromě toho i ministerský předseda, jak v roce 2000 otvírám tento podnik, který od mé vlády dostal rozsáhlou investiční pobídku. Podnik se pak dostal do obtíží. Vzhledem k tomu, že jsem známým agentem Číny a také Ruska a po vítězství Donalda Trumpa i Ameriky, tak jako trojnásobný agent, ale v tomto případě agent Číny, tady se pomohlo díky rozvoji česko-čínských obchodních vztahů, aby podnik koupila čínská firma a aby se dále rozvíjel a přijímal nové pracovníky. Je to největší zaměstnavatel na Červenokostelecku a díky tomu je zde nezaměstnanost pod tři procenta,“ vyzdvihoval Miloš Zeman.
V nedaleké průmyslové zóně ve Stolíně, kde nad vchodem zavlála česká, čínská i unijní vlajka, se sešel i s vedením Saar Gummi Czech. Na protější tovární hale však jakýsi záškodník umístil rudý transparent s nápisem Tady je Peroutkovo.
Podnik vyrábí hlavně těsnění do automobilů a dodává je do každého čtvrtého automobilu vyrobeného v Evropě. Zaměstnává asi tisíc lidí a daří se mu. Loni plánoval překonat třímiliardovou hranici tržeb, což se gumárně podařilo. Podle ČTK vzrostly tržby o 19 procent na 3,4 miliardy korun a firma chystá za zhruba 700 milionů korun novou investici do rozšíření výroby.
Prezident se také sešel s asi osmdesáti tamními zaměstnanci či zástupci dodavatelských firem. Jako v jiných podnicích se zajímal o průměrnou mzdu a zamlouvalo se mu, že ta zde včetně benefitů a přesčasů dosahuje 37 tisíc korun.
Zaměstnanci říkají, že se pro ně s čínskými investory nic nezměnilo. „Pro nás to není žádný rozdíl, německý nebo čínský vlastník. Do průměrných mezd se samozřejmě započítává i vedení, ale v porovnání s okolními firmami jsme na tom lépe. Dostáváme přidáno, ale je to za odvedenou práci,“ řekla Miriam Kozáková, která v továrně pracuje už od jejího otevření.
